28. prosince 2011

Soumrak

Název knihy: Soumrak
Autor/ka: L.J. Smith
Série: Upíří deníky (6. díl)
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 360

Anotace: Temnota se šíří městem. Damon, který býval vždy lovcem, se sám stává kořistí - obětí zlomyslného stvoření, které dokáže ovládnout jeho vůli a které netouží pouze po Elenině krvi, ale přímo po její smrti. Starý les zabydlují podivní krvelační hmyzí tvorové a stromy ožívají vlastními zlovolnými úmysly.




Zdá se, že porážkou Klause a Eleniným návratem už bude vše v pořádku, ale tímhle to rozhodně nekončí. V městě číhá ještě větší hrozba, než upír ovládající mocné Síly. I Damon, kteří dřív býval jedním z těch mocnějších, se nyní stává kořistí ďábelských dvojčat kitsune. Celé město je opět v ohrožení, Caroline se stává přenašečem malachů a všude se dějí podivné věci. Jako stromy spadené přes silnici, které zmizí, jakmile zavoláte policii.
Elena se snaží najít Stefana, ale spolu s Damonem, se ocitá v podivném, nereálném světě, který ovládají dvojčata kitsune. Je těžké odlišit realitu od iluze.

Všichni se ocitají v nebezpečí, Bonnie, Meredith, Matt a další se stávají obětmi úchylné zábavy dvojčat a Elena tomu musí jen přihlížet, protože bez svých schopností duchovní bytosti proti nim nedokáže bojovat. Ona přece své schopnosti ztratila, jakmile se opět stala člověkem. A nebo snad ne?

Tahle série začínala podivně. Elena mi vůbec nesedla, svou namyšleností mi lezla na nervy, ale přesto jsme četla dál a v průběhu čtení této knihy mi připadalo, jako by to byla úplně jiná Elena, i když vlastně opravdu byla jiná. Za sebou toho měla hodně. Byla člověk, upír, jako duchovní bytost se nacházela v podivném stavu a ovládala velké Síly a nakonec se z ní stal opět člověk. A její Probuzení nebylo vůbec pěkné. Stefan odešel, teda, to si alespoň myslela, ale ve skutečnosti měl ve všem prsty Damon, který se Elenu pokoušel získat pro sebe a Stefan mu stál v cestě.
Chvíli mi trvalo, něž jsem se v knize zorientovala, pletly se mi vedlejší postavy, na některé jsem úplně zapomněla, ale je pravda, že už uplynulo hodně času od toho, co jsem četla pátý díl.

Kniha mi svým způsobem připadala mnohem vyspělejší, celkový příběh i postavy, rozhodně šlo o mnohem kvalitnější díl, než všechny předchozí, navíc do příběhu bylo zapojeno i trochu Japonska v podobě dvojčat kitsune, která, i když byla na té špatné straně, se mi zamlouvala. Někdy mám slabost pro tyhle špatné lidi. Čtení jsme si užila a teď to nebyly postavy, které mě štvaly, ale ten překlad. Vypadá to, jako by si korektoři nedali moc práce s textem. Knihu jsem v originále nečetla, protože moje angličtina není tak dobrá, takže přečtení celé knihy by mi trvalo dlouho, takže vlastně nevím, jak je kniha přeložena, ve skutečnosti mě zarážely ty chyby v textu, kde jsem někdy našla přehozená písmena, zkomolená slova, jako by snad někdo moc nedbal na úpravě textu. Já samozřejmě nejsem nijak dokonalá a bezchybná, i přesto, že si po sobě text několikrát přečtu, vždy tam zůstanou nějaké chyby. Ale i když nejsme nikdo dokonalý, rozhodně jsem neočekávala tolik chyb v takové knize. Jistě ale stojí za to je přehlédnout a prokousat se začátkem dál, protože pak se to teprve začíná rozjíždět a stojí to vážně za to. Ten začátek mi ale dal zabrat, prvních pár stránek jsem přečetla už dřív, ale nakonec jsme čtení nechala a když jsem se do knihy znovu pustila, trvalo mi pár dní, abych se dostala přes prvních cca sto stránek. Ke konci knihy mi však zůstával rozum stát a chvíli jsem si říkala, čím vlastně autorka zaplnila všechny ty stránky, a divila jsem se, jak rychle jsem knihu dočetla.

Takže si to shrneme. =D Podle mě šlo asi o nejlepší díl celé série, přesto jsem však knize nemohla dát moc vysoké hodnocení, protože mi tam prostě všechno né úplně sedlo, ale jsem zvědavá, jak to bude s dalším dílem, tak doufám, že budu překvapená.

22. prosince 2011

RC Review: Měsíční oko

Název knihy: Měsíční oko
Autor/ka: Libba Bray
Série: Gemma Doyle (1. díl)
Nakladatelství: Mladá fronta
Počet stran: 392
Anotace: Tajemný příběh z viktoriánské Anglie se odehrává na dívčí škole, kam po záhadné matčině smrti přijíždí z Indie šestnáctiletá Gemma Doyleová, aby se zde naučila vybraným způsobům. Musí se vyrovnat nejen s lekcemi francouzštiny a tance, ale i s nevraživostí ostatních dívek, která se však promění v přátelství doslova na život a na smrt, když Gemma objeví své skryté schopnosti. Záhadná Gemma, odvážná Felicity, chytrá Ann a krásná Pippa vytvoří nerozlučnou čtveřici, chtějí si splnit své sny a zároveň odhalit tajemství strašidelné školy. Gemma však zároveň odhalí i věci, které by nejraději nevěděla...


Gemma Doyleová žije se svou matkou v Indii, ale stále touží jet do toho úžasného Londýna, jak jí ho popisuje babička ve svých dopisech. I přes matčiny protesty si stále trvá na svém a její přání se nakonec vyplní, když její matka záhadně zemře a Gemma bude poslána rodinou do prestižní dívčí školy Spence v Londýně.
Co se zdá jako idylické se zvrtne ihned po nástupu do školy, kdy musí sdílet pokoj s tichou, smutnou dívkou Anne. A škola taky není zrovna jednoduchá. Začínaje hodinami francouzštiny, přes posměchy nejoblíbenějších holek na škole, až po Gemminy tajemné vize, které jí pro život nejsou zrovna přínosem. A k tomu všemu ten tajemný Kartik...
Jenže se ukazuje, že i ty na první pohled největší mrchy mají srdce, a tak se z nepřátelství  stává falešné přátelství založené na tajemství ohrožujícím postavení ve společnosti, a které nakonec přerůstá v opravdové přátelství mezi čtyřmi dívkami, které netráví dny tím, že by bezcílně tlachaly o ničem a o něčem a dodržovaly pravidla. Každou noc se schází v jeskyních a pomocí Gemmy a jejích schopností se ocitají v Říších, na magickém místě, které kdysi dávno ovládaly mocné členky Řádu.
Tajemství, tvořeno na záhadných dívkách, Sáře a Mary, začíná vyplouvat na povrch a zdá se, že rozluštění této hádanky je mnohem blíže, než si Gemma myslí.
Fascinuje mě Viktoriánská Anglie. Líbí se mi ta představa nošení korzetu, takové ty doby, kdy se posílaly dopisy, kde neexistovali ještě žádné e-maily, které postupem času vytlačily snad veškerá dopisování. Jistě, na téhle době něco je, vypadá to vážně pohádkově a tajemně, svět neomezovaný moderní technologií. Právě tahle doba fascinuje spoustu spisovatelů. Všechny ty zákazy a pravidla, to, jak je důležité vaše vzdělání, krása a postavení ve společnosti, protože jinak si nenajdete slušného a bohatého ženicha, který ale zrovna nemusí být podle vašich představ. Stejně tak tomu je u Pippy, která sní o opravdové lásce, ale její rodina se ji chystá provdat za pana Bumbla, bohatého muže, který je starší než Pippin otec.
Gemma Doyle
Nastínit vám alespoň trochu svůj názor na knihu bude snad těžší než jsem si myslela, protože v průběhu knihy jsem měla dost rozporuplné názory.
Už při prvních pár větách jsem nechápavě kroutila hlavou, ne nad Gemmou či jinou postavou, spíš nad konverzací o večeři. Jistě, místní specialitka, ale na mě s ničím takovým nechoďte. Později jsem si říkala, jestli je Gemma normální. Jistě, stála si za svým cílem, ale dost mě štvalo to její neustálé Chci jet do Londýna! Nechci ji tu vykreslovat jako nějakou ufňukanou holčičku a odradit vás tím od knihy. Jistě to stojí za to se s tímto začátkem popasovat, protože v průběhu knihy můžeme sledovat Gemmin vývoj. Na konci mi rozhodně připadala mnohem dospělejší, než na začátku, a teď nejde o to, že by na to měl nějak extra velký vliv čas. Gemma opravdu vyspěla, sice, v jistých názorech jsem s ní nesouhlasila, ale bohužel to už tak chodí, ne s každou hrdinkou se kdy shodnete.
Když jsem začínala číst o jejím příjezdu na školu a o skupince populárních dívek, ihned mi došlo, co se zřejmě bude dít. A taky se to vyplnilo, postupem času mi dokonce  začalo docházet, jak bude děj pokračovat dál, takže kniha byla určitým způsobem předvídatelná, ale i přesto jsem si čtení užila. Z Felicity a Pippy, dříve záporných hrdinek, se nakonec staly skvělé kamarádky, i když je pravda, že v jistých chvílích, být Gemmou, tak bych je asi uškrtila.
I přes těch pár věcí, které se mi v knize moc nelíbily, musím uznat, že šlo o vážně dobrý příběh, ale byl by mnohem lepší, kdyby autorka vynechala nějaké zbytečnosti. Což mě ale překvapilo nejvíc, byl lehce sexuální zážitek, což jsem v takové knize nečekala, ale co no, je to autorčino rozhodnutí, co si do knihy napíše. 
Knize nakonec dávám jen 3 hvězdičky, důvody jsem vám už vypsala, ale rozhodně se těším na pokračování, protože jsem zvědavá, co se z knihy vyklube.


Děkuji nakladatelství Mladá fronta za poskytnutý recenzní výtisk.
Knihu si můžete objednat u nakladatelství Mladá fronta.


19. prosince 2011

RC Review: Síla vzdoru

Název knihy: Síla vzdoru
Autor/ka: Suzanne Collins
Série: Hunger Games (#3)
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 344
Anotace: Jmenuji se Katniss Everdeenová. Proč nejsem mrtvá? Měla bych být. Proti všem očekáváním, přežila Katniss hladové hry dvakrát, ale ani poté nemá klid. V zemi Panem vypuklo postání. Kapitol je naštvaný a chce pomstu. Kdo by měl za nepokoje zaplatit? Katniss. A co je nejhorší? Prezident Snow dal jasně najevo, že v bezpečí není vůbec nikdo… Bude připravovaná revoluce v čele s Katniss úspěšná? Cena může být hodně vysoká... 


Třináctý kraj existuje. Obyvatelé se uchýlili do podzemí, kde vybudovali město. A právě tam se ocitají všichni přeživší z Dvanáctého kraje, který byl zničen. V Třináctém kraji je přesně naplánován každičký den, obyvatelé se připravují na poslední a rozhodující útok proti Kapitolu, na jeho svržení v čele s prezidentem Snowem.
V knize dostává větší šanci vztah Katniss a Hurikána, což způsobuje opět jen to, že mi lezl čím dál tím víc na nervy. Jistě, chápu, někteří sice kopou za jeho tým, ale já stojím vždy na straně Peety, který mi v knize opravdu chyběl, protože byl někde v Kapitolu, uvězněný a zřejmě ho mučily, aby z něj dostaly informace o Katniss, aby se jí jednou provždy zbavili.
Katniss se stává symbolem naděje, Reprodrozdem, sledujeme její cestu napříč všemi kraji až do Kapitolu.
Mně osobně připadala kniha stejně dobrá jako předchozí dva díly, ale musím uznat, že v některých chvílích jsem měla vážně chuť autorku uškrtit, kvůli tomu, co prováděla hlavním hrdinů, i těm vedlejším.
Prvním naprosto nepochopitelným „jevem“ bylo to, co provedla s Peetou. Celou dobu jsem se těšila, až se tam objeví, měla jsem vážně co dělat, abych nepřetočila několik stránek dopředu a nepodívala se, jestli se tam Peeta už konečně objeví. Ale jeho „příchod“ mě dost zklamal. Nic jsem sice neočekávala, nepředstavovala si, co by se mohlo stát, ale tohle jsem teda vážně nečekala! Do knihy to sice vzneslo určitě napětí, donutilo vás to číst dál a dál, abyste se už konečně dozvěděli, co se bude dít dál, ale v určitých chvílích mě to dost štvalo. Říkala jsem si, že tento pár si toho vytrpěl už dost a autorka už je konečně mohla dát dohromady...
Jistě tu byli další věci, se kterými jsem rozhodně nesouhlasila. Některých úmrtí jsem vážně litovala a jen jsem nad tím nechápavě kroutila hlavou, s uslzenýma očima a ptala se: Proč? jako by už tak nebylo dost obětí!
Nejvíce jsem si oblíbila pár Annie a Finnick. I oni si, stejně jako každý, protrpěli hodně, Finnicka jsem měla opravdu ráda, v některých chvílích byl vážně zábavný, v jiných jsem ho i litovala. proto mi přišlo dost nespravedlivé jak tento pár skončil.
Což mě na knize opravdu potěšilo, byl ten konec. Byla jsem štěstím bez sebe, když jsme četla poslední věty, v tento konec jsme pořád doufala a modlila se, a nakonec to bylo snad ještě hezčí a lepší, než jak jsem předpokládala. V této chvíli mě kniha opravdu rozbrečela, ne jen z toho šťastného konce (no jo, jsem citlivka...), ale i ze všeho toho, co se stalo v předešlých dílech, přes všechna neštěstí, úmrtí, až k tomuto šťastnému konci. ještě dlouho po dočtení jsem musela přemýšlet nad určitými věcmi z knihy, pořád mi vrtalo hlavou, proč se stalo to a proč tamto. Tahle kniha ve vás opravdu zanechá vzpomínky vypálené hluboko do mozku a stále budete přemýšlet nad příběhem děje. Tak to alespoň bylo u mě.


Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutý recenzní výtisk.
Knihu si můžete objednat u nakladatelství Fragment.


8. prosince 2011

RC Review: Vražedná pomsta

Název knihy: Vražedná pomsta
Autor/ka: Suzanne Collins
Série: Hunger Games (#2)
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 336
Anotace: Jste hladoví po dalším strhujícím čtení? Napínavý příběh dobrodružství, útlaku a romantiky pokračuje! Katniss dosáhla vítězství v Hladových hrách aktem vzdoru proti všemocnému Kapitolu a jeho krutým pravidlům. Katniss s Peetou očekávají pomstu mocných. Překvapivé výsledky zápasu v drsné reality show však povzbudily obyvatele země Panem, aby se postavili k odporu, a v krajích se formuje odboj. Podaří se zabránit krvavému střetnutí, jehož důsledky by byly víc než hrozivé?


Katniss a Peeta vyhráli Hladové hry a teď je čeká turné vítězů po všech dvanácti krajích. Vítěz (v tomto případě vítězové) objíždí všechny kraje, kde je čeká krátká řeč před obyvateli a také večeře, kterou obyvatelé přichystali na jejich počest. Po turné vítězů přijde Sklizeň a další hry, ale tentokrát ne jen tak obyčejné. Jedná se o 75. ročník Hladových her - třetí Čtvrtohry a jejich téma je velice kruté.
Katniss se připravuje na to, že se stane trenérkou nových splátců, ale skutečnost je jiná. Na tyto Čvrtohry je přichystáno to, že do arény musí vrátit vítězové minulých ročníků. Katniss - jako jediná vítězka - se do Arény vrací spolu s Peetou.
Páni! Tuhle knížku jsem si musela přečíst hned poté, co jsem přečetla první díl, který byl vážně skvělý. A tento díl mě rozhodně nezklamal. Pravda, že v určitých chvílích jsem zatajovala dech, což souviselo se strachem o Peetu. Tohle byla postava, kterou jsem si oblíbila z celé série nejvíc, jeho vážně nejde nemilovat. V určitých chvílích mi ho bylo fakt líto. Katniss se k němu nechovala moc hezky, ale je pravda, že nějaké náznaky toho, že k němu cítí něco víc, tam byly. =) No a taky tu máme Haymitche. Konečně odkrýváme kousek jeho minulosti a dozvídáme se, proč se z něj vlastně stal opilec. Haymitch je také jedna z mých oblíbených postav. Je to sice „starý blázen“, ale je pravda, že si toho hodně prožil a tak... Ale i přes to všechno dokázal v určitých chvílích opravdu jednat a někdy se nechoval až tak hrozně. A někdy mě i svým chováním nebo řečmi i pobavil, za což jsem byla ráda.
Hurikán aka Gabe mě pořád jen neustále štval. Sorry, ale tohohle kluka vážně nemusím. V knížce se mu dostalo ještě víc prostoru než v minulém díle, což mě jen přivádělo k ještě většímu šílenství. Když v knížce jsou nějaké tyhle „milostné trojúhelníky“, vždy mám svého favorita a toho druhého prostě nemám ráda. Ale nestává se moc často, že bych někoho tak nenáviděla jako Hurikána. Vážně, lezl mi opravdu dost na nervy.
další postava, která si získala mé srdce, i když na Peetu nemá, byl Finnick. Taky si toho užil víc než dost a někdy jsem ho i litovala, ale vážně mě dokázal pobavit. Určitě stojí za zmínku i Cinna, který se stal mou další oblíbenou postavou, a který začal revoltovat a nakonec na to doplatil. Což mi bylo vážně líto.
V knize je i spoustu další postav, za zmínku stojí třeba Prim, Katnissina (snad to dobře skloňuji) sestra.
Knížka mi v určitých ohledech přišla lepší než první díl. A musím uznat, že ten návrh arény byl opravdu skvělý. Celkově mi díl připadal i hodně napínavý, neustále jsem byla napnutá, jak to nakonec dopadne s Katniss a Peetou. A tak konec mi ale opravdu vyrazil dech a donutil mě se ihned vrhnout na čtení dalšího dílu. Takže rozhodně doporučuju a knize dávám příslušné hodnocení.

Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutý recenzní výtisk.

23. listopadu 2011

RC Review: Divná a divnější

Název knihy: Emily Strange: Divná a divnější
Autor/ka: Rob Reger, Jessica Grunerová
Série: Emily Strange
Anotace: 
Emily Strange:
13 let. Schopna vidět vám až do žaludku, kdyby se jí zachtělo. Ale spíš ji najdete, jak si dává dvacet se svými čtyřmi kočkami nebo jak se věnuje své podivné zahrádce plné plevele nebo jak provádí sousedům neškodné žertíky, dokud nežadoní o milost, nebo jak navštěvuje své dávné předky pomocí časostroje sestaveného z nanuků a kytarových strun.


Je to:
1.šílená vědkyně
2.milovnice koček
3.malířka nástěnných fresek
4.vynálezkyně golemů a golemek
5.spazmo-virtuózní kytaristka
6.nepřekonatelná skejtařka
7.prohnaná potížistka
8.krotitelka duchů
9.řešitelka záhad
10.mistryně neškodných žertíků
11.extrémní prokrastinátorka
12.šťastná samotářka
13.jedinečná osobnost


…a teď tu jsou takové dvě.


Emily se se svou matkou svýma čtyřmi kočkami opět stěhuje. Tentokrát z Nudotravic do Hluporad,  na první pohled celkem nudného města, proto se to zde pokusí oživit svým už dříve vymyšleným vtípkem všechny z města naklonovat. Jenže nedopatřením naklonuje sama sebe, takže tu rázem máme dvě Emily. Určitě musí být skvělé mít svou dvojnici, říkáte si? Fajn, možná ano, ale jen do doby, než se vás vaše dvojnice pokusí zlikvidovat.

Moje kamarádka byla dřív Emiliina fanynka, takže jsem o Emily jakž takž něco věděla, ale nikdy jsem se o ni příliš nezajímala. Což je fakt škoda, protože Emily mi vážně padla do noty. Teda, nebýt těch žertíků, které prováděla. V tu chvíli jsem se jen modlila, aby ji nechytili. A Bože! Najednou tu byla ještě dvakrát. =D
A z toho jsem se skoro zcvokla, vážně. Ve chvíli, kdy si ty dvě Emily vyměnily, omylem, deníky, jsem z toho měla opravdu guláš a některé části jsem si musela přečíst dvakrát i třikrát, abych se v tom trochu vyznala. 
Ale i přesto byla kniha opravdu skvělá, obsažená různými vtípky, od golemky Havrany až po špionské pleny paní Teskové. A Emiliiny vynálezy se mi skutečně líbili, někdy jsem až žasla, co dokáže vymyslet.
Taky se mi zamlouvalo, jak byl příběh napsán. Mám ráda deníkový styl psaní, který se ale nevidí, bohužel, až tak často. A navíc byla knížka obohacena ilustracemi, což sice dává dojem, že je kniha určena spíše pro mladší čtenáře, ale mně se to líbilo. 
Někdy, nevím kdy, by měla vyjít už třetí knížka o Emily. No, nevím, jak vy, ale já si ji rozhodně koupím. =)



Děkuji nakladatelství CooBoo za výhru recenzního výtisku.

21. listopadu 2011

RC Review: Na útěku

Název knihy: Na útěku
Autor/ka: Rachel Ward
Série: Čísla
Anotace: Od chvíle, kdy zemřela její matka, Jem věděla o číslech. Věděla o nich už mnohem dřív, vlastně odmalička. Když se podívala někomu do očí, registrovala v nich číslo. Ale jeho význam zjistila v den, kdy její matka zemřela na předávkování drogami. Číslo znamenalo datum úmrtí. 
Jem prožívala těžké dětství. Stěhovala se od jedné pěstounky k druhé a všude si připadala jako cizinec. Nejraději se toulala sama a tak tomu bylo i v okamžiku, kdy potkává kluka, jemuž přezdívají Pavouk. Náhodné setkání jí změní život. Nachází někoho opravdu blízkého a svět se rázem stává snesitelnější. Společně se potulují kolem jednoho z londýnských kanálů, klábosí o všem možném a pomalu se sbližují. Na jednom z výletů do města se stanou svědky tragického neštěstí, které Jem předem předpoví. Oni sami katastrofě uniknou, ale ta je jen začátkem událostí, které navždy otřesou jejich životy. 

Tuhle knihu bych popsala jednou větou: Kniha o člověku, na kterého doléhají špatné stránky jeho neobvyklých schopností.
Jem vidí v očích lidí čísla, data jejich úmrtí. A proto se skamarádí s Pavoukem, kterému už nezbývá mnoho času. Jenže netuší, že se z nich stanou kamarádi a pak i ještě něco víc.
Když jednoho dne navštíví London Eye, Jem zpozoruje, že všichni lidé mají stejná čísla. Odběhnou pryč, jenže to netuší, že budou považováni za zločince, jelikož utekli sotva pár vteřin před vybuchnutím bomby. A proto se dají na útěk, do cesty se jim však připlete spoustu překážek.
Dlouho jsem přemýšlela nad hodnocení, nad tím, jestli mám dát knize 4 nebo 5 hvězdiček. Prvních pár stránek mě nechytlo, nějak jsem se jimi nemohla prokousat, a dost mě obtěžoval ten slovník se kterým jsem se nemohla vůbec popasovat. Teda, ne že by mi to vadilo, ale prostě tomuto slovníku v knížkách příliš nefandím. Ale pak mě knížka vtáhla, děj nabíral spád a o Pavouka jsem se dost bála. Nemohla jsem se prostě dočkat konce, až si konečně přečtu, jestli ti dva budou spolu (samozřejmě pokud Pavouk přežije).
Ale jinak mě kniha opravdu zaujala. Mám ráda takové příběhy, knihy, které mě dokáží rozbrečet. A je pravda, že na konci jsem opravdu brečela.
Dost často jsem u knihy přemýšlela nad tím, jaké by to bylo mít tuhle schopnost. Ale nedokázala jsem si to představit. Mít takovou schopnost, asi bych se brzo zbláznila, zvlášť, kdybych měla život jako Jem, protože ona to měla v životě vážně těžké. Otce neznala, matka jí zemřela, pak putovala od rodiny k rodině... a ještě ta jej schopnost.
Kniha byla nominována na spoustu ocenění, a hodně jich taky získala.
V poslední době vzniká spoustu filmů natočených podle knih anebo se o nich alespoň mluví, že by se měli teoreticky natáčet. Stejně je tomu i Čísel.

„Čísla Rachel Wardové se přímo nabízejí k filmovému zpracování. Svým fantastickým námětem, brilantně vykreslenými postavami a neobyčejně napínavým dějem zasazeným do současného Londýna tvoří úžasný příběh plný napětí, překvapivých zvratů a emocí pro teenagery a dospělé.“
- Peter Carlton, ředitel společnosti Warp Films (Europe)

Takže jestli kniha bude opravdu zfilmovaná, ráda si na film do kina zajdu. Myslím že to za to stojí.

Děkuji nakladatelství Egmont za poskytnutý recenzní výtisk.

6. listopadu 2011

Velikost L: Pár kil navíc nikoho nezabije

Název knihy: Velikost L: Pár kil navíc nikoho nezabije
Autor: Meg Cabot
Série: Heather Wells
Anotace: Heather Wellsová válí!
Tady přinejmenším ještě před nedávnem válela. To bylo ovšem předtím, než se musela vzdát života popové hvězdy a přibrala tak, že teď nosí šaty o jednu či dvě konfekční velikosti větší – a než přišla o přítele, o smlouvu s nahrávací společností a o celoživotní úspory (její máti totiž sebrala peníze a zmizela s nimi do Argentiny). Teď jsou slavné dny plné nekonečného vystupování po nákupních střediscích už minulostí a Heather je naprosto spokojená s tím, že teď chodí v šatech velikosti L (což je velikost, jakou nosí většina Američanek!), i se svou novou prací, místem zástupkyně vedoucí koleje jedné z nejprestižnějších univerzit v New Yorku. Jednoho dne je však na dně jedné z výtahových šachet v budově koleje nalezena mrtvá studentka. 
Policie i vedení školy má zájem celou záležitost smést ze stolu jako obyčejnou nehodu, jako tragický důsledek mladické nerozvážnosti. Jenže Heather děvčata kolem osmnácti zná o něco lépe… a ví, že se jen tak pro zábavu na střeše výtahu rozhodně neprojíždějí. Nikdo jí ale nevěří – ani policie, ani její kolegové a ani soukromý detektiv, kterému patří dům, v němž Heather bydlí – a nepřesvědčí je ani to, že se za pár dní najde další mrtvá studentka, a okolnosti její smrti jsou stejně všední a zároveň zlověstné, jako tomu bylo u předešlé oběti. A tak se Heather rozhodne, že je čas přibrat si ještě další povolání: stane se z ní odvážný detektiv v sukních!
Její nová práce s sebou ovšem nese pramálo výhod, žádné nadšeně jásající davy a taky spoustu povinností, z nichž některé můžou být i smrtelné. Zdá se, že nic nedokáže rozběsnit vraha víc než bývalá popová hvězda mírně plnoštíhlé postavy, která strká nos, kam nemá…

Když jsme v Praze čekali na stanice metra Muzeum na pizzu, zaskočila jsem do Levných knih, nacházejících se hned vedle. Jelikož se mi líbili zatím všechny knihy, které jsem od Meg četla, tuhle knížku jsem si koupila.
Detektivka, je žánr, kterému moc nefandím, ale Heather mě oslovila.
Heather se ve svých patnácti letech stala slavnou popovou zpěvačkou, zpívající většinou po nákupních centrech, kterou mladší holky obdivovaly. Jenže Heather už nechtěla zpívat písničky, který jí psali ostatní. Chtěla zpívat své vlastní písničky a taky to řekla svému producentovi, ten ale místo toho, aby souhlasil, s ní přestal spolupracovat a její kariéra šla rychle ke dnu.
Když pak našla svého snoubence, Jordana (mimochodem syna jejího bývalého producenta), jak si to rozdává s jinou pop hvězdičkou, a její matka uprchla se všemi jejími úspory a manažerem do Argentiny, Heather nezbylo nic jiného, než si najít novou práci a bydlení.
Cooper, starší bratr Jordana, jí poskytne bydlení zadarmo, kdy mu bude dělat účetnictví. Cooper pracuje jako soukromé očko. Je chytrý, milý a zatraceně sexy. A Heather je do něj zamilovaná.
Najde si práci na New York College, kde začne pracovat jako zástupkyně vedoucí koleje - pardon, studentského domova -  na Fischer Hall.
Když ale zemře jedna ze studentek prvního ročníku při surfování na střeše výtahu, Heather nevěří, že to byla jen nešťastná náhoda, že dívce prostě uklouzla noha. Protože holky tohle prostě nedělají, že nesurfují na střeše výtahu. Jenže během dalšího týdne je hlášena další oběť. Jenže policie je přesvědčena o nešťastné náhodě a jelikož je Heather skálopevně přesvědčena, že dívky někdo zabil, pouští se do vyšetřování sama.

Jak už to u detektivek bývá, když už si konečně myslíte, že víte, kdo je vrah, najednou zjistíte, že ta osoba  s tím nemá nic společného. A musím uznat, že by mě vážně nenapadlo, že dívky zabila zrovna tahle osoba (ne, fakt vám neřeknu, kdo to byl, to si musíte přečíst).
Především jsem byla napnutá jak struna, jestli se dá Heather dohromady s Cooperem. Někdy jsem ji ale dost nechápala, v určitých věcech souvisících s Jordanem, nebo jak se hnala za dopadením vraha, já bych takhle neriskovala, ale to už k detektivům patří, ne?
Jelikož Meg pracovala taky nějakou dobu na New York College, příběh se zakládá na jejích zkušenostech a také na skutečnosti, i když teď nemyslím ty vraždy a tak. Meg také v určitou chvíli pracovala pro soukromého detektiva, který jí na oplátku poskytoval bydlení zadarmo.

17. října 2011

RC Review: Aréna smrti

Název knihy: Aréna smrti
Autor: Suzanne Collins
Série: Hunger Games (#1)

Anotace: Vítězství znamená slávu a bohatství. Prohra znamená jistou smrt. Hunger games začínají... V troskách bývalé Severní Ameriky se rozkládá země Panem s nablýskaným hlavním městem Kapitolem a dvanácti okolními kraji. Kapitol jim vládne krutou a tvrdou rukou. Poslušnost si udržuje kláním Hunger games - zvrácenou televizní reality show, ve které každoročně jedna dívka a jeden chlapec z každého kraje nedobrovolně bojují o život. Šestnáctiletá Katniss chce zachránit svou sestru, která byla vylosována, a nabídne svou účast dobrovolně. Do hry o přežití se přidávají i lidskost a láska... Dokáže přežít v divočině, když se všichni snaží o to, aby nespatřila další úsvit?

Na knihu jsem se těšila už od té doby, co jsem se o ní dozvěděla. Miluju takové příběhy a byla jsem hodně zvědavá, co z této knížky vypadne. A má reakce po dočtení knížky byla více než pozitivní.
Uprostřed Panemu, který byl vybudován z trosek bývalé Severní Ameriky, se rozkládá hlavní město Kapitol, obklopené dvanácti kraji. 
Každý rok, z každého kraje, je vyslán jeden chlapec a jedna dívka, aby jako splátci vstoupili do Arény zvráceného televizního pořadu Hladové hry, kterým si Kapitol udržuje svou nadvládu nad ostatními kraji.
Katniss se dobrovolně přihlašuje místo své sestry, která byla vylosována, a proto odjíždí spolu s Peetu Mellarkem a jejich trenérem Haymitchem do Kapitolu.
Katniss je šestnáctiletá dívka, která přišla o otce a žije jen se svou mladší sestrou a matkou, která se psychicky zhroutila po smrti svého manžela. Proto se Katniss začala starat o svou rodinu a proto, když vylosovali jméno její sestry, nabídla se místo ní.
Peeta je syn pekaře, který kdysi jedním činem zachránil Katniss a její rodině život. Později se ukáže, že je do Katniss až po uši zamilovaný, ta ho ale odmítá. Peeta sice není žádný bojovník, ale je mistr slova a dokáže si svou povahou získat každého.
V průběhu knihy mě Katniss dost štvala, hlavně svým chování vůči Peetovi. Vždyť bylo vidět, že on ji miluje a udělal by pro ni první poslední. Vážně jsem měla v určitých chvílích chuť Katniss profackovat, aby už se vzpamatovala. Zato Peetu jsem si oblíbila, ale uznejte, kdo by si ho neoblíbil? Pro mě je tím pravým knižním hrdinou, o kterého jsem se v průběhu knihy skutečně strachovala.
Další postava, která si získala mé srdce je Routa. V Aréně vynikala tím, že se dokázala neslyšně pohybovat a to, co se jí stalo mě opravdu zasáhlo a pořád jsem si říkala: „Proč zrovna ona?“.
Nejvíc mě na knize štvalo to jméno Hurikán, jako kdyby nemohl zůstat „Gale“. Ale i on samotný mě dost štval, vůbec jsem si Hurikána neoblíbila, ani v tomto, ani v dalším dílech. Pro mě byl prostě vždycky lepší Peeta.


Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutý recenzní výtisk.



23. srpna 2011

Pád

Název knihy: Pád (Fallen)
Autor: Lauren Kate
Série: Andělé (díl 1.)

Anotace: Některým andělům je souzen Pád... Na Danielu Grigorim je něco bolestně povědomého. Ten záhadný, odtažitý chlapec upoutal pozornost Luce Priceové, už když ho viděla poprvé – v první den jejího pobytu v internátní škole pro problémové mladistvé. Ve škole, kde jsou zakázané mobilní telefony, všichni ostatní studenti jsou divní a každý krok sledují bezpečnostní kamery, znamená Daniel pro Luce jediný světlý bod. A přestože on s ní očividně nechce mít nic společného – a dává to jasně najevo –, něco ji k němu přitahuje jako můru plamen svíčky. Luce musí zjistit, co se Daniel tak zoufale snaží utajit... i kdyby ji to mělo zabít.


Příběh se zasazen do internátní školy Meče & Kříže, která připomíná spíše polepšovnu pro mladistvé delikventy. Budovy ohraničené ostnatými dráty, v oknech mříže, na každém kroku vás pozorují kamery, pokud se tedy nějaký ze studentů nepostará o to, aby zrovna nefungovaly. Zbraně a jiné nebezpečné předměty jsou zakázané, stejně jako telefony.  Máte nárok jen na 15-ti minutový telefonát jednou týdně.
A právě sem nastupuje Luce Price, kvůli něčemu, co se jí nedávno stalo. Do této školy se totiž nedostanete jen tak. Pošlou vás sem, když něco provedete, například když napomáháte teroristickému útoku.
Luce hned první den zaujme Daniel Grigori, který, jak se zdá, ji nemůže vystát, přesněji, dělá vše pro to, aby s ní nemusel být v jedné místnosti. Ale Luce má pocit, že Daniela odněkud zná a to ji donutí k tomu ho sledovat a zjišťovat o něm nějaké informace. S tím jí pomáhá Penn - asi jediný normální člověk na škole.
Pak je tu samozřejmě Cam, sexy a nebezpečný kluk, který o Luce jeví zájem. To se ale nelíbí Danielovi a dá to dost patřičně najevo.
A i když se Daniel snaží před Luce tajit, co je zač, shodou okolností je donucen jí říct alespoň část svého příběhu. Příběh o tom, že se zamilovává do jedné a té samé dívky, která se každých 17 let let objevuje v jedné nezměněné reinkarnované podobě. Tuhle dívku Daniel neustále ztrácí a zase nachází, vždy mu zemře v náručí a Daniel nemůže přijít na to proč. A jaká jiná dívka by to mohla být, než Luce? Ale zatímco Daniel si z jejich minulých životů pamatuje úplně vše, Luce si z nich nic nepamatuje, alespoň prozatím ne. A když už to konečně vypadá, že překonali všechny překážky, ta největší je teprve čeká.

O této knize jsem toho slyšela hodně. Někteří jí byli unešeni, jiní zklamaní. Já jsem něco mezi. Nebyla jsem přímo nadšená, ale rozhodně se mi příběh líbil. Místy mi to přišlo ujetý, ke konci až příliš romantický. Ale i přesto se mi kniha líbila. O andělech, a především padlých andělech, už jsme toho slyšeli hodně, s reinkarnací osoby jsme se mohli setkat už v sérii Nesmrtelní, ale takhle kniha má přesto něco do sebe. A já rozhodně nelituji, že jsem si ji koupila.
Škola Meče&Kříže je přesně ten typ, kde bych rozhodně nechtěla skončit. Ty kamery by mě naprosto vytáčely a všechno ostatní... brr. Ale knize dodává správnou ponurou atmosféru.
V postavách jsem ale měla trochu guláš. Zpočátku jsem se mezi nimi špatně orientovala, ale pak jsem si přece jenom dokázala zapamatovat, komu jaké jméno patří.
Sice většinou to bývá tak, že vám k srdci přiroste nejvíc hlavní postava, já jsem si Luce tolik neoblíbila. Místy mě až neskutečně štvala, především, jak začala špehovat Daniela. Nad tím jsem opravdu jen kroutila hlavou. Jindy jsem z ní byla naprosto na větvi, pak jsem ji zase chápala. U ní jsem se chvílemi prostě bála, co udělá.
Kdyby se mě někdo zeptal, jestli se mi víc líbí Cam nebo Daniel, rozhodně by to byl Daniel. Sice mě oba dva dost štvali, Cam jak za Luce neustále dolejzal, Daniel zase, že se jí stranil, i když jeho chování jsem chápala. A i když mám radši černovlasé kluky než blonďáky, Daniel je jasná volba, protože on je prostě úžasný! A když si ho ještě představím jako Alexe Pettyfera(jeden z nejvíce sexy herců)... =D
Arriane jsem si opravdu oblíbila. Nejdříve jsem ji brala jako normální ztřeštěnou a nevyzpytatelnou holku, co jsem o ní ale zjistila, mě dost překvapilo, ale mám ji kvůli tomu ještě radši.
Nejvíc mi ale přirostla k srdci Penn. Ta se nebála snad ničeho a pořád strkala nos do věcí, do kterých jí nic není. A i když jsem ji zpočátku neměla moc ráda, brzy jsem změnila názor a proto mi bylo opravdu líto, co se stalo na konci knihy.
Gabe, namyšlená a krásná barbína, ze které mi zůstával rozum stát. Nejdříve se chová jako naprostá mrcha, za kterou jsem ji považovala hned po přečtení pár kapitol, proto mě dost šokovala, když byla za Luce v nemocnici a dělala jí manikůru. Pak jsem vážně čekala, co se z ní ještě vyklube, protože u této holky vážně nevíte na čem jste. Sice mi pořád nepřirostla nějak moc k srdci, ale mám ji radši, když už vím, co je zač.

Podle Knižního Klubu by měl druhý díl této série vyjít 1.10.2011 pod názvem Muka. Třetího dílu bychom se měli dočkat 13.3.2012  pod názvem Vytržení a čtvrtý díl pod názvem úvod je naplánován na 1.5.2012.
Disney také odkoupilo práva na zfilmování této knihy. Já jen doufám, že to nijak nepřekroutí a neudělají z toho nějakou disneyovku pro malé děti, což by byla fakt dost velká škoda.

Statistika blogu

Používá technologii služby Blogger.
Argyle Creme Template © by beKreaTief | Copyright © Začátek věčnosti