19. prosince 2011

RC Review: Síla vzdoru

Název knihy: Síla vzdoru
Autor/ka: Suzanne Collins
Série: Hunger Games (#3)
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 344
Anotace: Jmenuji se Katniss Everdeenová. Proč nejsem mrtvá? Měla bych být. Proti všem očekáváním, přežila Katniss hladové hry dvakrát, ale ani poté nemá klid. V zemi Panem vypuklo postání. Kapitol je naštvaný a chce pomstu. Kdo by měl za nepokoje zaplatit? Katniss. A co je nejhorší? Prezident Snow dal jasně najevo, že v bezpečí není vůbec nikdo… Bude připravovaná revoluce v čele s Katniss úspěšná? Cena může být hodně vysoká... 


Třináctý kraj existuje. Obyvatelé se uchýlili do podzemí, kde vybudovali město. A právě tam se ocitají všichni přeživší z Dvanáctého kraje, který byl zničen. V Třináctém kraji je přesně naplánován každičký den, obyvatelé se připravují na poslední a rozhodující útok proti Kapitolu, na jeho svržení v čele s prezidentem Snowem.
V knize dostává větší šanci vztah Katniss a Hurikána, což způsobuje opět jen to, že mi lezl čím dál tím víc na nervy. Jistě, chápu, někteří sice kopou za jeho tým, ale já stojím vždy na straně Peety, který mi v knize opravdu chyběl, protože byl někde v Kapitolu, uvězněný a zřejmě ho mučily, aby z něj dostaly informace o Katniss, aby se jí jednou provždy zbavili.
Katniss se stává symbolem naděje, Reprodrozdem, sledujeme její cestu napříč všemi kraji až do Kapitolu.
Mně osobně připadala kniha stejně dobrá jako předchozí dva díly, ale musím uznat, že v některých chvílích jsem měla vážně chuť autorku uškrtit, kvůli tomu, co prováděla hlavním hrdinů, i těm vedlejším.
Prvním naprosto nepochopitelným „jevem“ bylo to, co provedla s Peetou. Celou dobu jsem se těšila, až se tam objeví, měla jsem vážně co dělat, abych nepřetočila několik stránek dopředu a nepodívala se, jestli se tam Peeta už konečně objeví. Ale jeho „příchod“ mě dost zklamal. Nic jsem sice neočekávala, nepředstavovala si, co by se mohlo stát, ale tohle jsem teda vážně nečekala! Do knihy to sice vzneslo určitě napětí, donutilo vás to číst dál a dál, abyste se už konečně dozvěděli, co se bude dít dál, ale v určitých chvílích mě to dost štvalo. Říkala jsem si, že tento pár si toho vytrpěl už dost a autorka už je konečně mohla dát dohromady...
Jistě tu byli další věci, se kterými jsem rozhodně nesouhlasila. Některých úmrtí jsem vážně litovala a jen jsem nad tím nechápavě kroutila hlavou, s uslzenýma očima a ptala se: Proč? jako by už tak nebylo dost obětí!
Nejvíce jsem si oblíbila pár Annie a Finnick. I oni si, stejně jako každý, protrpěli hodně, Finnicka jsem měla opravdu ráda, v některých chvílích byl vážně zábavný, v jiných jsem ho i litovala. proto mi přišlo dost nespravedlivé jak tento pár skončil.
Což mě na knize opravdu potěšilo, byl ten konec. Byla jsem štěstím bez sebe, když jsme četla poslední věty, v tento konec jsme pořád doufala a modlila se, a nakonec to bylo snad ještě hezčí a lepší, než jak jsem předpokládala. V této chvíli mě kniha opravdu rozbrečela, ne jen z toho šťastného konce (no jo, jsem citlivka...), ale i ze všeho toho, co se stalo v předešlých dílech, přes všechna neštěstí, úmrtí, až k tomuto šťastnému konci. ještě dlouho po dočtení jsem musela přemýšlet nad určitými věcmi z knihy, pořád mi vrtalo hlavou, proč se stalo to a proč tamto. Tahle kniha ve vás opravdu zanechá vzpomínky vypálené hluboko do mozku a stále budete přemýšlet nad příběhem děje. Tak to alespoň bylo u mě.


Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutý recenzní výtisk.
Knihu si můžete objednat u nakladatelství Fragment.


1 komentář:

  1. No, pro mě to nebyl tak docela šťastný konec:) Maximálně šťastný s uvozovkami:) Suzanne podle mě odvedla skvělou práci, jsem tak šťastná, že jsou tu trilogii četla!:)

    OdpovědětVymazat

Statistika blogu

Používá technologii služby Blogger.
Argyle Creme Template © by beKreaTief | Copyright © Začátek věčnosti