27. srpna 2013

RC recenze: Strážci minulosti 2: Cirkus Maximus

Název: Cirkus Maximus (Originální název: Circus Maximus)
Autor: Damian Dibben
Série: Strážci minulosti 2 (Origiální název: The History Keepers)
Nakladatelství: Egmont
Žánr: Fantasy
Počet stran: 336
Anotace: Strážci minulosti jsou opět ve velkém nebezpečí. Zásoby atomia, nezbytné látky, která jim umožňuje cestovat časem, se hrozivě ztenčují. Jake a jeho přátelé jsou proto vysláni na další dobrodružnou výpravu. Krutá zrada však způsobí, že nevědí, komu mohou vlastně věřit. Na scénu totiž vstupuje nový a ještě mnohem nebezpečnější člen zločinné Zeldtovy rodiny, který má v plánu ovládnout starověký svět. A tak jsou strážci nuceni cestovat dále do minulosti, daleko hlouběji než kdy předtím, aby zachránili tehdejší svět i celou planetu pro budoucí generace.

V tomto pokračování příběhu čeká strážce minulosti další vzrušující dobrodružství, které je zavede přímo do samého středu starověkého světa, do ulic Říma v době jeho největšího rozkvětu.

zdroj
Jake Djones je povolán na svou už druhu misi jako strážce minulosti. Spolu se svými přáteli se má ve Švédsku setkat s dodavatelem atomia, které je nesmírně důležité pro cestování v čase. Převzetí dodávky se zdá být naprosto jednoduché, ale všichni dbají na opatrnost, protože zásoby atomia se tenčí a jeho ztráta by
znamenala obrovský problém. Jenže se stane přesně to, co nikdo nechtěl. Atomium je ukradeno neznámými muži a všichni hází vinu na Jakea. Ale on nemůže za to, že v jednom z mužů, co jim ukradli atomium, viděl svého ztraceného bratra Filipa.
Nejenže teď strážci minulosti musí cestovat zpět v čase, aby zachránili atomium, ale musí se pořád strachovat o Topaz, která byla unesena na konci minulé knihy. A na scéně se objevuje Agáta Zeldtová, sestra záporáka z minulého dílu. Jenže tahle žena má mnohem důmyslnější plán, jak zničit minulost a ovládnout svět. Myslím, že je důvod se jí bát.

Příběhy o Jakeu Djonesovi se mi líbí. Je to oddechové čtení, ale i tak vás dokáže dostat. Druhý díl se mi líbil víc, než jeho předchůdce, a to jsem věděla ještě dřív, než jsem knihu vůbec dočetla.
Byla jsem překvapená, bála jsem se. Častokrát mi i naskakovala husí kůže. Jako když byli na ostrově Vulcano, v sále nějakého chrámu a všechny sochy najednou zvedly hlavu a všude byla příšerná tma. Nejen v příběhu, ale já zrovna tento úsek četla někde kolem půlnoci a to mi nahánělo ještě větší strach. :)
Častokrát jsem se i smála, nejvíce s Nathanem a jeho posedlostí oblečením. Zároveň mě postavy donutily skoro i brečet, bát se a se zatajeným dechem sledovat napínavé situace.

Postavy

to je kapitola sama o sobě. Autor si s nimi pohrál a každé dal svůj vlastní charakter. Nikdo se proto nezdá placatý a nereálný a podobný si druhému jako vejce vejci.
Jake je milý i chytrý (pokud ho nesrovnáváte s Charliem). Je blázen do Topaz, která jeho city nejspíš neopětuje, ale to mu nebrání o ni mít strach. Občas bez rozmýšlení udělá naprostou hloupost, které pak lituje, protože mohl ohrozit životy všech okolo a samotnou organizaci strážců minulosti. Ale jindy se mu jeho
zdroj
riskantní plán podaří a Jake se tak stává na několik dalších okamžiků hrdinou.
Nathan, to je skutečný hrdina, i když malinko nafoukaný a sebevědomý. Dává dost najevo, že mu na sobě záleží, ale pro své přátele a rodinu by dokázal udělat cokoliv. Je naprosto posedlý módou a většinou to je právě on, kdo se stará o ty vtipné chvilky.
Charlie by se dal klidně přejmenovat na chodící encyklopedii. Zná toho tolik o minulosti až vám zůstává rozum stát. To jsou ty momenty, kdy vypráví příběhy, kdy mám chuť se okřiknout, že je to jen kniha a Charlie může být chytrý jak chce. Ale když jsem ji četla, připadala mi reálná, jako by šlo o skutečný příběh mých kamarádů. Charlie je taky proslulý svým kuchařským uměním a je to zapřísáhlý vegetarián.

Knížku hodnotím nejvyšším počtem, protože jsem si ji opravdu užívala. Líbil se mi Řím za dob jeho největší slávy. Všechno se zdálo být tak krásné. Ale nebylo a ani naši hrdinové si namohli Řím pořádně užít, jejich starostí byla Agáta, která se každým dnem blížila k dokončení svého geniálního plánu. jenže to by tu nemohli být mladí strážci minulosti, kteří Agátiny plány překazili na poslední chvíli a ještě si to užili. Jake se zúčastnil jednoho ze slavných závodů pořádaných v Cirku Maximu a všichni jen s hrůzou sledovali, jak tohle dopadne. protože to nebyl závod jen o cenu, o výhru. Byl to závod na život a na smrt.
A takových momentů bylo v knize spoustu, které jsme si užívala. Minulost mě vždycky fascinovala a strážci minulosti mi pomohli být k ní blíž. Jistě bych našla na knížce i nějaké zápory, možná jen to, že je kniha více pro děti.


Podívejte se na trailer ke knize:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Egmont.

Statistika blogu

Používá technologii služby Blogger.
Argyle Creme Template © by beKreaTief | Copyright © Začátek věčnosti