21. září 2013

RC recenze: Temné vody: Jed

Název: Jed (Originální název: Venom)
Autor: Fiona Paul
Série: Temné vody #1 (Origiální název: Secrets of the Eternal Rose #1)
Nakladatelství: Egmont
Žánr: Historický román, detektivka
Počet stran: 360

Anotace: Tajemství mohou být mocná a smrtelně nebezpečná – jako jed.

Cassandra Caravellová patří v renesančních Benátkách ke společenské elitě. Má všechno, co si jen dívka může přát: elegantní šaty, třpytivé klenoty, pozvánky na ty nejlepší večírky a hezkého bohatého snoubence.  Touží však po něčem jiném. Od smrti svých rodičů se cítí jako v pasti, sama ve městě zbudovaném na mořské laguně, kde temný labyrint vodních kanálů šeptá o útěku.

Potom však Cassandra narazí na mrtvé tělo ženy s vyrytým krvavým X a je postupně vtažena do nebezpečného světa tajných společenství, kurtizán a zabijáků. Navíc zjistí, že se zamilovala do Falka, chudého malíře se svůdným úsměvem… a zvykem dostávat se do potíží.

Stále však zbývá vypátrat vraha mrtvé ženy. Najde ho Cassandra dřív, než najde on ji? A zůstane věrná svému snoubenci, nebo podlehne citům k Falkovi, které se jí začínají vymykat z kontroly?

Renesanční Benátky. Místo pro bohaté lidi, krásné šaty, šperky, domy a maškarní bály. Kdo by tenhle život nemiloval? Nejspíše ti, co nejsou jeho součástí.
zdroj
Cassandra je mladá dívka, která se stále ještě vzpamatovává ze smrti svých rodičů. Žije se svou přísnou tetou Agnese a má takový život, jaký by si přál každý. Žije luxusním životem, v nádherném domě a je zasnoubená s bohatým Lukou. Ale Cass takový život nechce.
Cass vždy ráda chodila na hřbitov vedle jejich domu. Vzala si s sebou deníček a pod rouškou tmy si do něj zapisovala své myšlenky. A jednou v noci, po smrti její kamarádky Liaviany, tomu není jinak. Cass se vydá na hřbitov, ale tentokrát kvůli tomu, aby se naposledy podívala na hrobku se dávné přítelkyně. Jenže pak pochopí, že na hřbitov nikdy chodit neměla, alespoň ne tuhle noc. Hrobka je otevřená a uvnitř neleží Liviana, ale neznámá dívka s vyříznutým písmenem X na hrudi. Když se dá Cass na útěk, narazí na chlapce jménem Falko, se kterým se již potkala po Livianiném pohřbu, když ji tento kluk omylem shodil do bláta. Cass netuší, jak jí setkání s ním změní život, a jak vlastně zkomplikuje svou přítomností celou situaci i život chlapce, který si jen chtěl něco přivydělat.
Falko je milý kluk, je to umělec a patří mezi tu spodní vrstvu. I když by s ním Cass neměla trávit čas, protože je to proti pravidlům, nakonec přistoupí na jeho nabídku, aby pátrali po ztraceném tělu Liviany. A mezi těmito dvěma to začne jiskřit. Cass bude přitahovat jeho šibalský úsměv, krásné oči a vlastně celý Falko, že se není čemu divit, až se do něj nakonec zamiluje.
Mezitím, co se Cass snaží vypořádat se svou nesprávnou láskou, se v Benátkách objevují zprávy o dalších vraždách. Benátky nikdy nebyly bezpečným místem, ale teď teprve začíná být riskantní chodit ven.
A jako by to už tak nebylo složité, na scéně se objevuje Luka a Cass zjišťuje, že od té doby, co ho viděla naposled, se hodně změnil. Začne ji trápit jediná otázka. Zůstat s Lukou  a žít s ním krásný, bezpečný život, nebo utéct s Falkem a ochutnat tak dobrodružství, které Falko představuje?

zdroj
Nikdy jsem neměla moc ráda historické knihy. Historii ano, ale spíše z toho vědeckého pohledu, ale nikdy jsem moc nečetla knihy o životě panovníků apod. Proto jsem přistupovala ke knize trochu se strachem. Hned zpočátku mě zaujal design. Krásná obálka, krásné písmo a i uvnitř byla kniha krásná. Na začátku každé kapitoly nás čekal úryvek z Knihy věčné růže. Občas byl tento malý kousek textu nechutný a mrazivý, ale občas vystihoval následující kapitolu, ale vlastně jsem stále nepochopila, co je to ta Kniha věčné růže. To se nejspíš dozvíme až v druhém dílu.
Poté, co jsem se prokousala prvními stranami, které byly docela nudné a nezajímavé a jejich čtení mi dalo skutečně zabrat, jsem se do knížky konečně začetla. Hltala jsme stránku za stránkou, i když tam občas byla nějaká hluchá místa a chvíle, kdy jsem potřebovala knihu odložit, srovnat si to v hlavě a vrátit se k ní třeba další den.
Nakonec jsem ale byla skutečně překvapená z celého vývoje knihy. Zjistila jsem, že jsem nedokázala skoro nic uhádnout a předpovědět, autorka si připravila dokonalou zápletku, kterou jsem skutečně nečekala. Jednou autorka napsala něco, čeho jsem se mohla konečně chytit a nepotopit se v tom množství informací a složitostí, a pak to zase vyvrátila ještě více překvapující informací.

zdroj
Milostný trojúhelník byl takový, jak ho známe. Jedna dívka, dva chlapci, kterého si vybrat? Cass v tom stále neměla jasno, až se nakonec rozhodla pro něco, co nikdo nečekal. Vybrala si chudobného chlapce, kvůli kterému jí začalo ihned bušit srdce, jen co ho uviděla, nebo svého bohatého snoubence, který si ji začal pomalu získávat? Z textu bylo vidět, že vetšinou autorka dává přednost Falkovi, i když já osobně jsem si oblíbila spíš Luku. Porto jsem zvědavá, co bude dál a jak se tento vztah vyvine.

Kriminální stránka toho příběhu taky nebyla špatná. A to je co říct, protože já jsem nikdy nefandila detektivkám. Ale tady jsem si pátrání užívala, občas mi i naskakovala husí kůže a už jsem se nemohla dočkat, až se konečně dozvím, kdo je vrah.

První díl mě zaujal, proto doufám, že se mi brzy do rukou dostane i díl druhý. Jsem zvědavá, jak se vyvine milostný trojúhelník, stejně tak, co si pro nás dál autorka připravila.


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Egmont

2. září 2013

RC recenze: Čísla 3: Nekonečnost



Název: Nekonečnost (Originální název: Infinity)
Autor: Rachel Ward
Série: Čísla (Origiální název: Numbers)
Nakladatelství: Egmont
Žánr: Sci-fi
Počet stran: 264

Anotace: Adam se Sárou, jejich malou dcerou Miou a bratry Sáry Martym a Lukem, jejichž rodiče zahynuli při požáru, se potulují po anglickém venkově, přespávají ve stanu v improvizovaných táborech, v létě i v krutých zimách. Takový život je drsný, jen s velkými obtížemi se dá sehnat jídlo, pitná voda, základní věci k životu.

V jednom z táborů, kde se přechodně ubytovali, je vyslídí tříčlenná skupinka mužů. Přijíždějí na motorkách, celí v kůži a v jejich čele je nebezpečný vůdce jménem Saul. Brzy se ukáže, že jsou ve službách ilegální vlády, které se podařilo ukrýt se v masivním podzemním bunkru a zásobit se vším potřebným. Saula zajímá především Adam se svými schopnosti vidět čísla. Ví, že by pro ně mohl být velmi prospěšný a snaží se ho zlákat do svých služeb. Když Adam nesouhlasí, násilím ho odvezou do bunkru a s ním i Miu a Sáru, která čeká druhé dítě.

V bunkru panují striktní vězeňské poměry, Adam a Sára s Miou jsou uvězněni a vystaveni teroru ze strany Saula a jeho spolupracovníků.

Ale nesnesitelné věznění netrvá věčně. Všem se za pomoci přátel nakonec podaří utéct a ubránit se Saulovi, který usiluje o jejich životy.

zdroj
Po Chaosu v roce 2027 nám opět Adam se Sárou vypráví svůj příběh. Teď jsou z nich kočovníci, starají se o malou Miu, Sářiny dva bratry a na cestě je další dítě. Anglie je zpustošená, léky docházejí, žádné technologie, málo jídla a benzín je luxus, který si může dovolit jen vláda.
Do tábora, kde nyní Adam se Sárou žijí, přijíždějí tři muži na motorkách. Chtějí jediné. Adama. Jejich vůdce, muž neurčitého věku jménem Saul, jim řekne, že shání geniální lidi jako je Adam, aby znovu obnovili tuhle zemi. Saul jim poskytne bezpečí a léky, ale Adam nakonec odmítá odejít. A tak se Saul rozhodne ho donutit. Unese Miu. Adam se Sárou tedy nakonec jedou s ním, aby zachránili svou dceru, se kterou odjíždí jeden z mužů neznámo kam. Jenže Adam po cestě spadne z motorky a ošklivě se zraní.
Sára pak má najednou starostí nad hlavu. Přemýšlí, jak utéct z bunkru, kam je zavřeli, dbá na Miino bezpečí, strachuje se o své dva bratry, které museli nechat v táboře, bojí se o Adama a taky o své  nenarozené dítě. Bunkr totiž není tak skvělé místo, jak ho Saul popisoval. A taky Saul není takový dobrák a vůbec mu nejde o blaho Anglie. Chce Adama jen pro sebe, ze sobeckých důvodů.

Adam je v post-apokalyptiké Anglii jako celebrita. Než přišel Chaos, varoval lidstvo před nebezpečím a smrtí. To ho ale většina nebrala vážně, dokud se skutečně něco nestalo. A tak se Adam dostal lidem do podvědomí jako kluk se znetvořenou tváří a darem od Boha. Nebo snad od ďábla? Pravdou je, že nikdo stále netuší, kde se čísla vzala a proč tento dar měla Adamova matka a teď ho má i on.
Sára je další z nadpřirozených lidí. Už minule nás Sára seznámila se svým darem vidět budoucnost, když namalovala Adama i se znetvořenou tváří na zeď v tunelu.
Mia dostává velký prostor na stránkách Nekonečnosti. Protože i ona má dar. A nejen to. Je výjimečná i tím, že obelhala své číslo. Mia totiž žije, i když by žít neměla. V jejích očích teď jasně svítí stejné číslo, jako měla Adamova babka, která zemřela v ten den, co měla zemřít právě Mia. Sára má proto důvod se bát, co dalšího může Mia skrývat, jestli ukradla babce číslo nebo jí ho stařenka sama dala. Kdo ví, co všechno teď Mia má v rukou; jakou moc? Když babka dokázala vidět aury lidí, je možné, aby i Mia mohla mít tento dar?

Chaos mám ráda. Jistým způsobem. Je to poutavý příběh z nedaleké budoucnosti. Není to geniální dílo rozepsané na několika set stránkách. Ale přesto se v té tenké knížečce máte čeho uchytit, užívat si životy těch lidí nebo s nimi cítit jejich strach. A já tuhle knihu prožívala, jako by to byl příběh skutečných lidí, ba dokonce mých kamarádů.
zdroj
Autorka pro nás připravila nečekané zvraty. Hlavním z nich byl už samotný příběh Nekonečnosti, který už nám nevyprávěl o další generaci, o další osobě, jak jsme mohli čekat. Opět tu byl příběh Sáry a Adama, které jsme poznali už ve druhém dílu. Po Jem, hrdince z prvního dílu, už bylo stop jen v Adamových vzpomínkách.
Našla jsem si tu i zápory, jako v předešlých dílech. Především mluvu. Docela mi to vadilo, jak se všichni vyjadřují. Nejdříve jsem si říkala, že to přejdu, protože se nám jen autorka snažila dodat kus dnešní mládeže a to stylem jejich mluvy. Ale pak jsem si všimla, že tak mluví úplně všichni a to se mi nelíbilo. Jinak totiž byly postavy odlišné, každá měla svůj charakter a typické vlastnosti.

Na konec mám jediný názor. Chci víc. :) Protože tahle knížka mě opět uchvátila, i přesto, že jsem se v prvních kapitolách moc nebavila. Ráda bych znala příběhy lidí, co dál žili, a jak se poprali se svým životem. Bohužel, ale možná je to tak lepší, můžeme si už jen představovat, co bylo dál, a přát Adamovi a Sáře štěstí.

Mé hodnocení jsou 4 hvězdičky, tu jednu ubírám jen kvůli stylu psaní a řeči lidí. Jinak jsem opravdu šťastná, že se mi série dostala do rukou.


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Egmont.

Statistika blogu

Používá technologii služby Blogger.
Argyle Creme Template © by beKreaTief | Copyright © Začátek věčnosti