31. října 2013

RC Recenze: Reset

Název: Reset (Originální název: Reboot)
Autor: Amy Tintera
Série: Reset #1 (Origiální název: Reboot #1)
Nakladatelství: Egmont
Žánr: Sci-fi, dystopie
Počet stran: 268

Anotace: Před pěti lety jsem zemřela. O 178 minut později jsem vstala z mrtvých.

Před pěti lety byla dvanáctiletá Wren Connollyová třikrát střelena do prsou. Po 178 minutách vstala z mrtvých jako resetka: silnější, rychlejší, odolnější a bez emocí. Čím déle jsou totiž reseti mrtví, tím méně v nich zůstává po oživení lidského. Wren 178 je nejnebezpečnější reset v Texaské republice. Nyní ve svých sedmnácti letech slouží v polovojenské jednotce společnosti KLEZ(Korporace pro lidskou evoluci a zalidnění).

Wren je jako zkušená bojovnice pověřena výcvikem nových resetů, ale její poslední nováček – Callum Reyes – je nejhorší, jakého kdy viděla. Callum byl oživen 22 minut po své smrti, a tak prakticky zůstal člověkem. Má příliš pomalé reflexy a nepatřičné otázky a jeho nikdy neuvadající úsměv vyvádí Wren z miry. Pořád však odpovídá za jeho výcvik. Když Callum odmítne splnit rozkaz, dostane Wren poslední šanci ho srovnat – jinak ho bude muset zlikvidovat. Wren dosud vždy uposlechla každý rozkaz a ví, že když se vzepře, bude také zlikvidována. Ale zároveň se nikdy necítila tak živá jako s Callumem…


Přemýšleli jste někdy o tom, jaké to je umřít? Co nás čeká pak? Uvidíme světlo do nebe nebo si pro nás přijdou démoni z pekel? To je otázka... ale Wren by nám mohla vyprávět.

Když Wren žila, střelili ji třikrát do hrudníku. Nikdo jí nedával naděje, ale po 178 minutách se znovu probrala jako resetka, s ošklivou jizvou na hrudi jako připomínkou jejího utrpení, ale je silnější, odolnější, rychlejší a bez emocí. Jako reset s nejvyšším možným číslem se z Wren stal skvělý, nebezpečný voják. Pracuje pro organizaci KLEZ, která má za úkol vyhledávat a popřípadě eliminovat problematické resety.


Když pak přijde úkol trénovat nové resety, Wren by si mohla vybrat reseta s nejvyšším číslem, ale pořád jí vrtají hlavou slova, že jestli všichni ti resetové, které vytrénovala, jsou tak dobří proto, že mají vysoká čísla, nebo proto, že je trénovala ona. A tak si vybere Calluma, i proto, že ji zvláštním způsobem přitahuje. Jenže Callum se probudil po pouhých 22 minutách, takže je skoro jako člověk.
Zatímco Wren trénuje Calluma, aby dokázal přežít v tomto světě, s menšími čísly se děje něco zvláštního. Záchvaty po nocích, které si ráno nikdo nepamatuje, to začíná. Navíc se Wren dozvídá o tajném místě, daleko od republiky, kde se ukrývají reseti. Místo, kde můžou reseti žít svobodně.

Něco s ní provedli a teď jim došlo, že to podělali. Že Ever nějak narušili.

Reset je originální i když je tu určitě spoustu prvků, na které můžeme narazit i jinde. Po planetě putuje virus, který brání lidem normálně umřít. A tak se někteří znovu probudí, ale už nejsou jako dřív. Rodiny už je nechtějí vidět a jim nezbývá, než se stát vojáky.

Líbí se mi nápad Resetu. Umřít a znovu ožít, to je přece nádhera, nebo ne?  Získáte sice druhou šanci a jako bonus k tomu sílu, ale ztratíte tak své emoce. Přijdete o to, co vás dělá lidmi, nebo snad ne?

Collum je přece jiný. Je neohrabaný, má emoce a chová se jako člověk. Začíná rozbíjet ten ledový obal okolo Wrenina srdce. Když se dokáže změnit ona, dokážou to snad všichni.
Wren se mi líbila. V první části jsem s očekáváním sledovala, jak se pomalu mění a jak se snaží udržet Calluma naživu a naučit ho všechno, co by mu k tomu pomohlo. Byla to skutečně hrdinka, která si nenechávala nic nalhávat. Za to ji obdivuju, ale přece jen bych ji nechtěla nikdy potkat takovou, jaká byla zpočátku, než potkala Calluma. Děsivá a nemilosrdná.
Callum, to je prostě Callum. Milý a skvělý. Líbilo se mi, jak prostě nechtěl přistoupit na všechna ta pravidla, líbilo se mi, jak bezstarostně se choval, vždy s úsměvem na tváři a s vtipnými hláškami na jazyku. Byl příjemnou změnou v tomto světě plném krutosti, pravidel...

Přesto mi mělo být dávno jasné, že se mu nikdy nepodaří dosáhnout takových výsledků, jaké se tady od resetů očekávaly. I kdyby se mu povedlo překonat tu největší překážku - svých ubohých dvaadvacet minut -, na plnění rozkazů nebyl stavěný. Měl moc otázek. Moc vlastních názorů.

Reset jsem si užila. Nechybělo mi zde skoro nic. Akční scény doplňovaly děj a udržovaly nás v napětí, jestli naši hrdinové dokážou přežít. Stejně tak jsem byla napnutá, jak se bude dál rozvíjet vztah Wren a Calluma.

Nejvíc jsem se těšila na rezervaci resetů, proto mě konec trochu zklamal, ale zároveň mě donutil se ještě víc těšit na pokračování, kterého se, doufám, dočkám brzy.


Trailer:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Egmont.

22. října 2013

RC Recenze: Soumrak království

Název: Soumrak království (Originální název: Falling Kingdoms)
Autor: Morgan Rhodes
Série: Soumrak království #1 (Origiální název: Falling Kingdoms #1)
Nakladatelství: Egmont
Žánr: Dobrodružné, fantasy
Počet stran: 392

Anotace: Napínavý fantasy příběh ve stylu Her o trůny!

AURANOS
Princezna Cleo vychovaná v přepychu se musí vydat na strastiplnou a zrádnou cestu na nepřátelské území, aby tam nalezla dávno ztracenou magii.
PAELSIA
Jonas, rebel zuřící nad nespravedlností světa, se vzbouří proti útlaku, který zbídačil jeho zemi, a stane se vůdcem lidové revoluce.
LIMEROS
Lucia, sirotek adoptovaný královskou rodinou, odhalí pravdu o své minulosti a objeví nadpřirozené schopnosti, které je předurčena ovládat.
Magnus, prvorozený královský syn vychovávaný svým otcem k násilí a dobývání, začíná zjišťovat, že srdce může být smrtelnější zbraní než meč.
Je předvečer války. Vyberte si svou stranu.

Na počátku bylo proroctví. O dívce s nesmírnou mocí, která bude vládnout všem čtyřem živlům... Ohni, vodě, vzduchu a zemi. Je to opravdu možné? Skutečně povstane znovu tak mocná čarodějka?
Roky plynou, ale jedné noci... bude ukradeno dítě a jeho matka zabita. Z dvou čarodějek, které pro něj přišli, zbyla jen jedna. Zradila svou sestru a zabila ji, aby mohla vychovávat dítě sama. Té noci bylo prolito spoustu krve, zemřely dvě ženy a to jen proto, aby magie dítěte byla vložena do správných rukou. Ale skutečně to bylo to správné? Ne každý myslí jen na dobro. Čarodějka, která ukradla dítě, se mohla mýlit a mohla si vzít obyčejného člověka. Pokud ale ne, dítě je ve velkém nebezpečí. Každý by totiž chtěl mít takovou magie jen a jen pro sebe.

Princezna Cleo a lord Aron se spolu se svým doprovodem vydávají na cestu do Paelsie. Aron si chce koupit vyhlášené víno. Obchodníkovi však nabídne směšně nízkou nabídku, i když by pro něho nebyl problém zaplatit plnou cenu. Obchodníkovi a jeho synům se to nelíbí, dojde ke konfliktu a jeden z chlapců umírá v kaluži krve.

Smrt mladíka rozpoutá vlnu nesouhlasu, která předchází velkým změnám ve všech třech zemích.

Cleo  se narodí do přepychu a bohatství, v Auranosu. Narodí se v zemi, která oplývá krásou, prosperitou. Proč se ale vydá na nebezpečnou cestu do Paelsie, když ji tam všichni nenávidí a spojují si její tvář s vraždou mladého muže Thomase? Protože i když je Cleo princezna, která by mohla mít vše, co si zachce, přesto jí něco chybí. A to je zdraví její sestry. A tak se Cleo vydá tajně na cestu, najít ve velké umírající zemi jedinou osobu, která by mohla její sestře pomoct. Strážkyni. Mýtickou bytost, která by jí mohla darovat magická semínka na uzdravení. Dokáže Cleo přežít? Dokáže najít Strážkyni? A jestli ano, vrátí se včas domů, než bude už pozdě?

Život bez vína a krásy není hoden žití.

Magnus je synem Krvavého krále. Jeho domovem je Limeros, země s tou nejlepší armádou. Proč nejlepší? Protože mají nemilosrdného krále. Jeho přezdívka totiž nevznikla jen tak. Magnus je zamilovaný do své sestry Lucie. Zdá se, že všichni jeho lásku k ní vidí, kromě ní. Navíc, Lucie je podle proroctví ta nejmocnější čarodějka všech dob. Je to pravda? Skutečně má Lucie tak obrovské schopnosti?
Jenže pomalu přichází válka a z Magnuse se pomalu začíná stávat tvrdý, nemilosrdný muž, jako je jeho otec. Pomalu se mu začíná vyrovnávat, i když ho kdysi nenáviděl a opovrhoval jím. Láska lidi mění, tím hůř, když je to láska neopětovaná.

Jonas žije v Paelsii. Je to velmi chudá země, kde lidé umírají kvůli nedostatku jídla a v zimě kvůli chladu. Paelsii vede starý náčelník, o kterém se slýchá, že je to mocný čaroděj, který se ukrývá ve svém paláci a věnuje se meditacím, aby přinesl své zemi štěstí a úrodu. Skutečností ale je, že náčelník nejspíš není tak mocný, ale je to jen normální člověk, který žije sám v bohatství a má dostatek všeho, co jeho země nemá. Když Jonasovi zavraždí bratra, ten je připraven na pomstu. Bude stát v čele revoluce? Dokáže pomstít smrt svého bratra a zajistit své zemi lepší život?

Každý teď bude muset zapomenout na své starosti, protože přichází válka. Krvavý král spolu s náčelníkem Paelsie zahájí tažení proti Auranosu s jediným cílem: získat Auranos.

Je válka a nikdo nemůže věřit nikomu, ani náčelník Paelsie nemůže věřit svému "spojenci " Krvavému králi. Protože co by měl král Limerosu ze spojení s barbary z Paelsie? Nic, pokud by jen nechtěl získat jejich území a vládnout tak všem třem říším.

Zjistil jsem, že řeči mají hodně společného s peřím. Zřídkakdy něco z toho mívá velkou váhu.

Zpočátku se mi Soumrak království tolik nelíbil. Děj byl sice akční, došlo zde k vraždám a pořád se něco dělo, ale nevtrhlo mě to správně do děje. Postavy mi připadaly příliš placaté a jejich chování moc předvídatelné. Ale pak jsem se do knížky začetla, že jsem ji nakonec dočetla na jeden zátah. Ale dalo mi to spoustu přemlouvání se do ní pustit, když jsem ji nejdříve odložila.

Žádnou z postav jsem si příliš neoblíbila, kdyby zemřel někdo z hlavních hrdinů, nejspíš by mi jeho ztráta tak líto nebyla. Je zde totiž mnoho postav a každá zde má svou velkou roli, proto je těžké si jednu oblíbit. V jiných knížkách mi to problém nedělá a vždy si dokážu najít někoho, komu budu fandit, ale v Soumraku království to nešlo. Příběh se vypráví po kapitolách ve všech třech království, takže neustále přeskakujeme z jednoho kouta země na druhý.
Nad chováním postav jsem někdy skutečně kroutila hlavou. Autorka si přála dostat postavy do určitého bodu, aby děj pokračoval, jak si přeje, ale jsem si jistá, že někdy by toho šlo docílit i jinak, než dělat takové hlouposti, které některé postavy předváděly.
Přesto ale autorka píše poutavě, píše o krveprolití, o krutosti, o moci, o magii. Knížka se čte lehce a v místech je skutečně napínavá. Hrdinové neustále doufají v šťastný konec, ale přijde? Šťastný konec každý bere z jiného pohledu, to podle toho, na čí straně stojíte. Konec zůstal otevřený, takže si jistě máme na co těšit v dalším pokračováním. Jsem zvědavá, jak to dopadne, ale doufám, že se mi druhý díl bude líbit víc.



Trailer:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Egmont.

9. října 2013

RC Recenze: Počátek

Název: Počátek (Originální název: Origin)
Autor: Jessica Khoury
Série: Počátek #1 (Origiální název: Corpus #1)
Nakladatelství: Egmont
Žánr: Dobrodružné, sci-fi, romantika
Počet stran: 372

Anotace: Džungle skrývá dívku, která nemůže zemřít.

Pia vždy znala svůj osud. Měla počít novou rasu, linii nástupců, kteří porazí smrt. Za tímto účelem se zrodila, byla geneticky upravená k nesmrtelnosti a vychovávaná týmem vědců v tajné skrýši v Amazonském deštném pralese. Nyní ji vědci začínají podrobovat testům, jejichž výsledkem má být dokončení celého nebezpečného projektu.

Co si Pia pamatuje, vždy nejvíc toužila naplnit jejich očekávání. Ale v noci o svých sedmnáctých narozeninách nachází díru ve zdánlivě neproniknutelném plotě, který uzavírá její sterilní domov. Poprvé v životě volná v džungli potkává Eia, chlapce z nedaleké vesnice. Nedokáže odolat a pokračuje v útěcích, aby ho mohla vídat. Zamilují se do sebe a kousek po kousku začínají poznávat pravdu o Piině původu – pravdu se smrtícími následky, která navždy změní jejich životy.

Nesmrtelnost je krásná věc. Kdo by nechtěl žít věčně, nikdy nezemřít, netrpět nemocemi, zkrátka, být dokonalý? Lidé o nesmrtelnosti vždy snili, už od dob alchymistů a zdá se, že konečně objevili její tajemství. Našli lék na stárnutí. Hluboko v džungli objevila jedna věděcká výprava vedená vědcem Falkem strž, kde rostly krásné, tajuplné květiny. Od té doby se začalo strži říkat Falkova strž a je symbolem nesmrtelnosti. Ale jak už to tak bývá, krása zvenčí a uvnitř... špína. Těmto krásným květinám se říká elysie a jsou smrtelně jedovaté.

Jsme příliš hamižní a chceme nesmrtelnost moc brzy. Kdybychom byli trpěliví a čekali, třeba nás na konci věčnost čeká.

To by ale nesměli lidé být od přírody zvědaví. Tahle kniha ale není o bloudění džunglí, ani o objevení záhadné květiny. Není ani o vědcích hledajících, jak udělat člověka nesmrtelného. Nedaleko strže založili výzkumné středisko Malá Cam a rozhodli se přijít na kloub tomuto malému a zároveň velkému tajemství. Našli způsob, jak zneutralizovat jed v elysii a vytvořit tak nesmrtelného člověka. A tak po několik generací čekali a čekali, každá generace byla o něco lepší, vyspělejší, až pak, nadešel den, kdy na svět přišla první nesmrtelná.

Dokonalost má mnoho podob. Ale může být něco skutečně dokonalé? Sama dokonalost je vadou na kráse. Nesmrtelná Pia ale dokonalá je, alespoň to o ní ti, kteří s ní žijí v Malé Cam, tvrdí. Pia je krásná, chytrá, má skvělé smysly i paměť a především... je nesmrtelná. Můžeme to ale nazývat dokonalostí? Kdepak, v každé takzvané dokonalosti je trhlina.


Jednoho dne objeví Pia díru v plotě a dostane se tak ze své klece. Džungle za plotem je nádherná, přímo Piu vybízí, aby se stala její součástí. A Pia by tak ráda... Ale kvůli Malé Cam nesmí. Jenže pak potká Eia a ten jí naprosto změní život. Začínají se u ní objevovat emoce, které nikdy dříve nevnímala. A emoce znamenají vzdor. Ten se vědcům z Malé Cam nezamlouvá, protože city ovlivňují lidský úsudek, což by mohlo ovlivnit Piinu dokonalost. Vědci z Pii chtějí mít pouze dívku bez morálky, která by pokračovala v jejich výzkumech a stvořila další jako je ona. Malá Cam ale skrývá strašlivé tajemství.

Nejvznešenější život je ten, který byl položen za druhého.

Malá Cam byla pro Piu vždy to jediné, co znala. Nikdy neviděla, co se skrývá za plotem. Dokonce ani neměla vůbec žádné znalosti o světě. New York, San Francisco, Amerika... Co to je za názvy? Pia o nich nikdy neslyšela. Proto pro ni bylo takovým překvapením, když se jí do ruky dostala mapa světa, na které byla malá tečka a u ní napsané Malá Cam. Do té doby ani Pia netušila, jak je svět velký. Učila se, trénovala se ve zlepšování svých schopností i dovedností. Podstupovala Wickhamovy testy, které měly otestovat její připravenost stát se vědcem. Piiným snem i posláním je být členkou týmu Immortis, kde pozná tajemství svého původu a bude moct stvořit takové, jako je ona sama.
Co by to bylo za příběh, kdyby šlo vše jako po másle. Malá Cam není úžasné místo a tým Immortis netvoří skupina pouhých vědců, kteří svou práci dělají čistě, bez obětí.
Co je to ten katalyzátor, díky kterému není jed elysie smrtící? A proč se o laboratoři B říká, že tam propukl požár, když je tohle místo plné cel a škrábanců a zaschlé krve? Co před Piou všichni tají?

Nápad této knížky se mi líbil, samotné její čtení už tolik ne. Jednoduše, vadila mi Pia. "Dokonalost je sama o sobě vadou na kráse." Pia nemůžeme dávat vinu, autorka si ji tak stvořila, možná v ní chtěla vidět samu sebe... Ale mně vadilo, jak o ní mluvili, že je Pia vrcholem lidského díla, že je předurčena stát se královnou a vést lidský svět, vytvořit spoustu dalších jako je ona... 

„Dokonalou,“ odpovím okamžitě. „Chtějí mě mít dokonalou.“
„Dokonalost,“ odpoví prázdně, „je jen úhel pohledu.“

Zpočátku se Pia snažila zapadnout, makala na tom, aby se jednou stala vědkyní a poznala tajemství elysie. Byla ale dost namyšlená, což se ani nedivím. Ale byla mi nesympatická. Naštěstí prošla v knížce vývojem, začala se měnit a probouzet a nemohl za to nikdo jiný, než chlapec. Mladý kluk z kmene Aio'a jménem Eio, který Pie ukázal svou rodinu, ukázal jí džungli a také si získal její srdce. Stejně tak ona si získala jeho a zamilovala si všechny domorodce, kteří jí povyprávěli legendu o nesmrtelných a o elysii. 
Líbilo se mi, jak se z Pii stala rebelka, prchající za svou novou rodinou, i přesto, že by mohla mít velké problémy. Chvílemi jsem ale kroutila očima nad její naivitou.
Co musím ale velmi pochválit, byl ten konec. Jsem ráda, že kniha nemá další díl, jen následující povídku, co jsem slyšela. Protože myslím, že pokračování by jen uškodilo. Takhle tedy nakonec mám docela dobrý názor a celou knížku, i když tolik příliš jsem si ji nezamilovala, ale jsem ráda, že se mi dostala do rukou. Nápad byl originální a děj zasazený do nádherného místa. Nečetla jsem mnoho knih odehrávajícíh se v džungli, proto se mi to líbilo. Nejvíc jsem Pie záviděla jejího mazlíčka jaguára jménem Alai. 
Na závěr bych mohla říct jen to, že nesmrtelnost je sice krásná, ale dělá z lidí, kteří se za ní ženou, jen monstra. Nesmrtelnost je krásná, ale nebezpečná.




Trailer:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Egmont.

1. října 2013

RC recenze: Životy, které jsme ztratili

Název: Životy, které jsme ztratili (Originální název: The Lives We Lost)
Autor: Megan Crewe
Série: Tak padne náš svět #2 (Origiální název: The Way We Fall #2)
Nakladatelství: Egmont
Žánr: Sci-fi, smrtící vir, dobrodružné
Počet stran: 268

Anotace: Tajemný virus téměř zničil malou ostrovní komunitu, v které Kaelyn dosud žila. Po měsících přísné karantény připlouvá k ostrovu první loď z pevniny. Ale přestože Kaelyn má velkou radost, že opět vidí svého přítele Lea, zprávy, které přináší, nejsou vůbec dobré. Virus zdecimoval i pevninu a lidé tam potřebují pomoc stejně zoufale jako ostrované.


Pokračování skvělé série o smrtícím viru je tu. Co bystě dělali vy, kdybyste najednou přišli o vše, o celý život, jaký jste vedli? Probudili byste se a zjistili, že skutečnost je opravdu taková, krutá. Že to nebyl jen sen a vir skutečně zpustošil váš domov a vzal vám blízké, které jste milovali.
Přesně to se stalo na jednom malém ostrově. Propukl zde smrtící vir a vláda se rozhodla dát ho do karantény. Teď už je ale většina lidí mrtvá a s tím zbytkem to vypadá dost bledě. Nakažení jsou už skoro na prahu smrti a ti, co jsou ještě zdraví, nemají mnoho šancí, že tomu i tak zůstane.Až na dívku Kaelyn, která je vůči viru imunní.

Pořád musím myslet na to, jak jsem předtím hrozně chtěl pryč z ostrova. Vyrazit s Warrenem na nějakej dlouhej road trip, projet celou zemi. Poznat všechno, co mi na ostrově chybělo. Najít svoje místo. Potom přišel virus a... a teď je to všude na světě stejný. Jenom trosky.

Když v přístavu zakotví trajekt, všichni očekávají někoho z vlády, čekají na pomoct. Ale objeví se Leo, kamarád Kaelyn, kterému směřovala své dopisy v prvním díle, ale nikde je neposlala. Leo s sebou přiváží hrozné novinky. Vládě se nepodařilo udržet vir na ostrově, rozšířil se do celého světa. Všude to teď vypadá stejně jako na tomto malém ostrově. Má lidstvo vůbec ještě naději?
Dá se říct, že ano, jednoho dne totiž Kaelyn najde v otcově laboratoři jeho deník a vakcínu proti viru, která by mohla být účinná. A tak začne pár přeživších plánovat cestu na pevninu, aby našli někoho, kdo by uměl této vakcíny vyrobit víc. Na ostrově nikdo takový totiž už nezůstal.
Bohužel skupina musí utéct z ostrova nepřipravena, protože vláda si našla řešení, jak zabránit dalšímu šíření viru. Rozhodnou se zničit místo, odkud vir pochází. Není to ale už zbytečné, když už je stejně celý svět zpustošený?
A tak se stejně pár lidí dostane ven a začne cesta za hledáním nemožného. Nikdo netušil, že je to na pevnině až tak zlé. Začne boj o přežití. Dokážou uchránit vakcínu? Najdou vůbec toho, koho hledají?

Máme před sebou ještě kus cesty. A celou tu dobu musím vakcínu udržet v bezpečí. Nedovolím, aby někdo zničil tuhle věc, kvůli které se trmácíme přes celou zemi. Protože kdybysme o ni přišli, nezbyde nám už vůbec žádná naděje.

Postavy jsem si zamilovala. Samozřejmě, ty „hodné“. Kaelyn byla mnohem vyspělejší, což se ani nedivím, po tom všem, čím si prošla. Líbilo se mi, jak jednala a jak bojovala za své přátele. Prožívala jsem s nimi jejich cestu, bála jsem se v napínavých chvíli, bála jsme se o jejich životy a doufala spolu s nimi, že najdou, co hledají. Megan Crewe vymyslela svět, do kterého bych se nikdy nechtěla narodit, přesto se mi líbil. Ne kvůli tomu viru, ale právě kvůli postavám.

Na Životy jsem se těšila moc dlouho a jakmile se mi kniha dostala do rukou, byla jsem plná očekávání. Bude lepší, než první díl? To ani teď nemůžu plně posoudit. Příběh byl napínavý, často jsem se zatajeným dechem čekala, že naši skupinu chytnou jejich pronásledovatelé a vezmou jim tak důležitou vakcínu. Kaelyniny úmysly byly dobré, ale kdo ví, co by s vakcínou udělali ostatní? Chtějí ji jen ze sobeckých důvodů?

Když se ale ohlédnu zpět, tolik moc se toho v knize nestalo. Akční scény, překvapení, nečekané události a zvraty a různé chvilkové problémy sice udržovaly čtenáře v napětí, ale vlastně jen skrývaly skutečnost, že se děj příliš nepohnul. Šance najít vědce, kteří dokážou vyrobit více vakcíny, byla skoro mizivá. A jak už ubývalo stránek, mizela i má naděje v to, že vše nakonec dobře dopadne. Kdepak, byli jen nasměrováni dál a nám nezbývá než čekat na další díl, na který se už neskutečně těším.

Nakonec musím ještě pochválit obálku. Opět stejně krásná, jako u předchozího dílu. Jednoduchá, v písmu se ukrývá obrázek, který krásně doplňuje příběh.


Trailer:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Egmont.

Statistika blogu

Používá technologii služby Blogger.
Argyle Creme Template © by beKreaTief | Copyright © Začátek věčnosti