16. dubna 2014

RC Recenze: Procitnutí

Název: Procitnutí (Wake)
Autor: Lisa McMann
Série: Lovkyně snů (Dream Catcher) #1
Nakladatelství: Fragment
Žánr: YA, nadpřirozeno, sny
Počet stran: 216
Anotace: Sedmnáctiletou Janie už nebaví, že se stále propadá ostatním lidem do snů, zejména pokud ten, komu se zdají, někam padá, ocitá se na veřejnosti nahý nebo sní o svých erotických tužbách. Janie se nemůže nikomu svěřit - neuvěřili by jí a mysleli by si, že je blázen. A tak žije se svou schopností jako s nechtěným prokletím, které neumí ovládat. Pak se jednou propadne do noční můry, z níž jí ztuhne krev v žilách. Poprvé není v něčí zvrácené duši jen pozorovatelem, ale i účastníkem...

Janie se nezdají sny. Ona se totiž lidem do snů propadá a to ani sama nemusí spát. Stejná místnost, otevřené dveře či okno naprosto stačí k tomu, aby spáč strhl Janie s sebou do snu.
Na první pohled je to krásné, vidět něčí sny. Ale skutečnost je jiná, ne každému se totiž zdají sny, kde se prochází růžovou zahradou. Většina lidí trpí nočními můrami, zdá se jim o tom, jak padají, jak se ocitají nazí na veřejnosti, jiní zase prožívají erotické sny, někomu se zdá o malém bráškovi, který se topí a jiní se zase mění v zabijácké netvory.
Pro Janie je budoucnost nejasná. Už teď má těžký život, ale přála by si studovat na vysoké, ale s její poruchou to nebude mít moc jednoduché, protože by musela bydlet na koleji. A to znamená spolubydlícího, který má sny.

„Sny nejsou vzpomínky, Janie. Jsou to naděje a obavy. Projevy různých stresů. 
Myslel jsem, že zrovna ty bys to mohla vědět.“
Když se tak zpětně ohlédne za knížkou, napadá mě, o co tam vlastně pořádně šlo. Nepřišli jsme na to, proč se tohle Janie děje, jen se naučila trošku ovládat sny, které k ní přicházely. Procitnutí bylo vlastně jen takové oddechové čtení, s trochou nadpřirozena a romantiky.

Procitnutí je napsané formou deníku, ale v er formě. Kapitoly jsou doplněné časem a datem, což nám pomáhá se lépe v knížce orientovat. Styl psaní mi přišel místy trošku kostrbatý, i když je svým způsobem i zajímavý. Autorka tak chtěla podat příběh Janie nějak zajímavěji, ale na to snad stačilo už jen to, že nejde v příběhu o upíry, vlkodlaky, anděly... I když tak kniha rychle ubíhala a nezdržovaly nás zbytečné scénky, stejně se mi chvilkama nečetlo moc dobře a měla jsem chuť knížku položit. Co je ale pravda, konec přišel celkem rychle a zůstal otevřený, takže nám toho sliboval ještě hodně do dalšího dílu.

Se začátkem jsem měla trošku problémy. Nejdříve se nic moc nedělo, ocitali jsme se ve spoustě snů, které nám toho příliš neřekly, ale pak se na scéně objevil Cabel. S jeho jménem jsem měla trošku problém. Až o spoustu stran dál mi došlo, že to není Caleb, ale Cabel a musela jsem se smát... prostě kabel. Napadlo mě jen to, kde autorka přišla k tak příšernému jménu. Ale samotný hrdina tak hrozný nebyl, stala se z něj zajímá postava, hodný a milý člověk, co si nemyslel, že je středem vesmíru. Stejně tak i Janie.
Oblíbila jsem si ji a místy mi jí bylo i líto. Měla matku alkoholičku, otce někde v trapu a musela si tak vydělávat sama na svůj i matčin život a přitom ještě stíhat školu. Žila takový normální, ale chudobný život a jako by to nestačilo, musela se vypořádávat se svým prokletím. Jenže, a to se mi na ní vážně líbilo, nechovala se jako ufňukaná holka, nebrečela a neproklínala nikoho, prostě přežívala a snažila se s tímto životem smířit.
Dávám 3 hvězdičky. Jde o příjemné oddechové a nenáročné čtení. Knížku zhltnete klidně během jednoho večera. Ale zase tolik nadšená jsem nebyla. Nápad byl naprosto skvělý, ale je pravda, že jsem čekala trochu víc, větší zápletku a především nějaké větší uplatnění jejích snů. Ale kdoví, co bude v dalších dílech.


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment

Žádné komentáře:

Okomentovat

Statistika blogu

Používá technologii služby Blogger.
Argyle Creme Template © by beKreaTief | Copyright © Začátek věčnosti