27. dubna 2014

Recenze: Jsem roztříštěná


Název: Jsem roztšíštěná (Shatter Me)
Autor: Tehereh Mafi
Série: Shatter Me #1
Nakladatelství: CooBoo
Žánr: Dystopie, sci-fi, fantasy
Počet stran: 288

Anotace: Jsem prokletá.
Mám dar.
Jsem zrůda.
Jsem víc než jen člověk.
Můj dotek je smrtící.
Můj dotek znamená sílu.
Jsem jejich zbraň.
Budu se bránit!

Nikdo neví, proč je Juliettin dotek smrtící, ale Obnova s ní má své plány. Chtějí ji použít jako zbraň. Ovšem Juliettina představa je úplně jiná… Tahle dystopie vás bude děsit. Tyhle knihy nebudete moci odložit!


„Byla jsem uvězněná 264 dní,“ takhle začíná dystopický román Shatter Me, psaný zvláštní způsobem, který se vám zavrtá pod kůži a vy se okamžitě stáváte součástí příběhu.

zdroj
Země je na pokraji zkázy. Ovzduší je zničené, zvířata vymírají. A tak se vlády ujímá Obnova, která ujišťuje lidstvo, že všechno bude zase v pořádku. Ale kdeže, co když jsou vše jen kecy a Obnova má úplně jiné plány? 
Začíná to jednou malou celou, s malým oknem a uvězněnou dívkou, která je divná zvláštní. Když k ní jednoho dne přivedou nového spolubydlící, celý její svět se mění od základů. Začíná po dlouhé době opět komunikovat a v klukovi jménem Adam nakonec poznává někoho, koho kdysi znala.
Proto ji tak moc bolí, když ji kluk zradí a ona zjistí, že byl jen součástí plánu, který ji měl osvobodit z ústavu pro choromyslné. Ale za jakou cenu? Že začne využívat naplno svůj dar a stane se součástí armády a bude vlastně jen zbraň hromadného ničení.
To by se ale na scéně nesměl opět ukázat Adam, který je, jak se zdá, imunní vůči jejímu daru a ona se do něj zamilovává. Teď už jim nezbývá nic jiného, než utéct z kasáren. Ale Juliette je moc mocná na to, aby ji nechali jen tak jít.

Při čtení jsme měla trošku rozporuplné pocity. Hned na začátku mě knížka strhla sebou svým originálním stylem psaní a hlavně atmosférou vězení a dystopického světa, který se rozprostírá hned za plexisklem. Ale jakmile se kniha dostávala do bodu někde v půlce, přestalo mě to bavit, musela jsem si odložit a ke čtení jsem se vrátila zase až za pár dní, protože mě vytáčelo, jak jsem se koukala na tu krásnou obálku. Takže hned, jak byl čas, pustila jsme se zase do čtení a už mě to nepustilo, dokud jsem to nedočetla.

Anotace už naznačuje, že se jedná o dystopický příběh. S těmi jako by se poslední dobou roztrhl pytel. Tak proč zrovna Jsem roztříštěná má být jednou z těch knih, o kterých by se mělo mluvit? Odpověď je jednoduchá. Autorka nám podává příběh Juliette nevšední formou. Píše často v krátkých větách, často je v textu objevují v jedné větě některá slova několikrát za sebou. A hlavně, je zde spousta přeškrtaného textu. Jsou to myšlenky, na které se Juliette neodváží ani myslet, natož je vyslovit. Další zvláštnost je, že Juliette se často vyjadřuje pomocí čísel, jako by si tím chtěla utřídit myšlenky v hlavě a snažila se se úplně nezbláznit.

Jsem zavřená už 264 dní. Nemám nic než malý zápisník, polámané pero a v hlavě čísla, která mi dělají společnost. Zavřeli mě do cely, která má necelých 10 metrů čtverečních, 1 okno a 4 holé stěny. Za 264 dní v izolaci jsem nevyslovila ani jedno ze 42 písmen abecedy. Od okamžiku, kdy jsem se naposledy dotkla lidské bytosti, mě dělí 6 336 hodin.

Juliette jsem měla celkem ráda. Občas jsem si s ní příliš nerozuměla, připadala mi někdy zvláštní. Ale není se čemu divit, když strávila tolik času zavřená, v rukou dar, který by mohl zničit svět. Přesto jsem si ji po nějaké době docela oblíbila.
Roztříštěná se mi moc líbila, nicméně nemohu jí dát plný počet bodů, protože skutečně ten začátek nebyl, jak bych očekávala. Ale když se začal příběh rozjíždět, čtení jsem si neskutečně užívala a na konci už jsem ani neměla slov, jen jsem se těšila na druhý díl.
Přesto něco musím knížce vytknout a to, že mi připadal jen jako další zamilovaná knížka, o dvou mladých lidech, jen s tím rozdílem, že jejich životy autorka zasadila do dystopického světa, aby příběhu přidala na zajímavosti. Chybělo mi tam více zajímavostí o Obnově, rozhodně by mi nevadilo, kdyby se o tom autorka více rozepsala.
Proto dávám jen 4 hvězdičky. A doufám, že druhý díl se mi zalíbí víc.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Statistika blogu

Používá technologii služby Blogger.
Argyle Creme Template © by beKreaTief | Copyright © Začátek věčnosti