29. července 2015

Recenze: Half Bad - Napůl zlý

Název: Half Bad - Napůl zlý (Half Bad)
Autor: Sally Green
Série: Half Bad (Half Bad) #1
Nakladatelství: Yoli
Žánr: YA, fantasy, čarodějnice, magie
Počet stran: 368

Fantasy příběh o nezdolné vůli přežít. Příběh, který vás chytne a nepustí až do poslední stránky.
Nadpřirozený thriller se odehrává v novodobé Anglii, kde mezi lidmi žijí v utajení černí-zlí a bílí-hodní čarodějové. Obě frakce rozděluje silná nenávist a spojuje jedna jediná věc – strach z chlapce, který pochází z obou stran.

Patnáctiletý Nathan je synem smíšeného čarodějnického páru a ostatními čaroději vězněn a mučen. Chlapec musí ze svého žaláře uprchnout před svými šestnáctými narozeninami a najít svého otce, nejsilnějšího a nejkrutějšího černého čaroděje na světě, jinak zemře. Zvládne svůj nelehký úkol přesto, že nemůže nikomu věřit? Ani dívce, kterou miluje?

Příběh začíná na jednom odlehlém místě. Na místě na hony vzdáleném od civilizace. Na místě, kde nejsou žádné Černé čarodějnice a jen jedna Bílá - tvá dozorkyně. Na ničem nezáleží - jen na té kleci, ve které jsi zavřený. Na způsobu, jak utéct a znovu okusit svobodu. Ale tentokrát už se nenechat chytit.

Tenhle trik znamená zůstávat v přítomnosti... Ztratit se v jejích podrobnostech... Užívat si ji!

Hned začátek knížky ukazuje svou odlišnost - je psán v du formě. Sice mi chvíli trvalo si zvyknout, ale zároveň to dělalo knížku zajímavější.
Pak se to změnilo. Začaly vzpomínky.
Příběh se posunul v čase, Nathan začal vyprávět svůj příběh o tom, jaké to je být jiný. Co si sám nepamatoval, to mu vyprávěli ostatní. Nathana jsem měla ráda, protože ho autorka vytvořila naprosto realisticky. Do detailů popsala jeho charakter a pocity. Nathan se narodil Bílé čarodějnici a Černému čaroději, který je navíc jeden z těch nejvíce nebezpečných zlých čarodějů. Celý život byl odsuzován, odmítán, nikdy nedostal šanci. Pro všechny byl prostě jeho syn. Bílé čarodějnice mu komplikovali život všemožnými Uvědoměními, která mu různě omezovala svobodu, od pobytu venku až po stýkání se s jinými čarodějnicemi... I když ne, že by se s někým chtěl Nathan stýkat... až na Annalise. Přesto ho ale z neznámých důvodů nechávali dál žít.
Nathan nebyl záporný hrdina, ale nebyl to ani klaďas. Občas se choval sobecky a hnusně vůči ostatním, ale většinou jednal především ve snaze si zachránit krk. Občas bylo až moc dobře vidět, že je opravdu napůl zlý. Nedokázal nenávidět svého otce, i když by měl. Ale opětoval lásku těm, kteří ho milovali, a bál se o ně. A těm, kteří ho nenáviděli, jejich city s radostí oplácel.
Hned po Nathanovi jsem si oblíbila jeho nevlastního bratra Arrana. K Nathanovi se vždy choval mile, byl starostlivý a bylo mu jedno, že je to napůl Černý čaroděj. Neviděl na něm nic zlého. Díky tomu jsem si Arrana vážila.
Později se na scéně objevil Gabriel. Nemůžu říct všechno, co bych chtěla, ani proč ho mám ráda, protože bych toho vyžvanila až moc. Ale Gabrielovi prostě fandím. Ze začátku mi přišel jen málo zajímavý, ale mé nadšení z něj se později začalo stupňovat.
Annalise na mě neudělala dojem vůbec. Byla mi nesympatická hned od začátku. Krásná dívka, které v žilách kolovala ta nejčistší čarodějnická krev, nezředěná krví blažejů. Stačilo jí se jen usmát, podívat se na Nathana nebo říct nějaké to milé slůvko a hned ho měla omotaného kolem prstu. Ne ne, tuhle holku nebudu mít asi nikdy ráda.

Školní autobus byl kotlem pokřikování a pošklebků, doutnající bzučením mobilních telefonů. Ve třídě to nebylo o moc lepší, protože ji zaplňovaly počítače, a ty všechny vydávaly vysoký pískot, který mi pronikal do lebky a který ani o málo nesnížily prsty, které jsem si nacpal do uší.

Svět, ve kterém Nathan žije, podle mě nebyl vykreslený do nejmenších detailů a spoustu věcí nebylo tak překvapivých, jak je asi autorka zamýšlela. Lidem říkají blažejové a ti až na pár výjimek vůbec netuší, že mezi nimi žije někdo s magickou mocí. Lidé jsou ve většině knih s nadpřirozeným příběhem popisování jako ignoranti, absolutně netuší, že nejsou na Zemi sami... Nejspíš to ani nechtějí vědět. Tady to není jinak.
Pokud jde o svět čarodějnic, jsou tu dvě strany. Bílé a Černé čarodějnice. Dobro a zlo.
Bílé se vidí jako ty hodné, nepochybují o své nadřazenosti a v Černých vidí nebezpečí a zlo a jejich cílem je zbavit svět Černých. Ale! Nikdy nic není jen černé a bílé. Bílé čarodějnice občas nejsou takoví svatoušci, jak o sobě tvrdí. Jsou mezi nimi jedinci, kteří chytají zločince. Ti, kteří udílí tresty. A ti, kteří ty tresty vykonávají. Tresty, které jsou kolikrát kruté, velmi, velmi kruté.
Možná že Černé čarodějnice nejsou až tak špatné.

Co se mi na knížce moc líbilo, bylo chování Bílých čarodějnic. Teda, ne že by se mi to přímo líbilo, chovali se většinou krutě a nikoho z nich jsem si neoblíbila. Jenže když jsem se nad tím zamyslela, to, co se dělo Nathanovi, nemusí být nutně jen ve fantasy knížkách, ale může se to dít i ve skutečnosti. Diskriminace těch, co jsou odlišní. A v Nathanově případě to byla opravdu silná diskriminace a kolikrát mi ho prostě bylo líto, ale pořád jsem žasla nad tím, že bojoval dál. Nezalezl někam do kouta, ale snažil se nějakým způsobem žít... a přežít své sedmnácté narozeniny.

Napůl zlý je napsaný jednoduše, ale zajímavě. Tam, kde by jiný autor stvořil rozhovor o deseti stránkách, Sally Green ho stručně shrne do jednoho odstavce. Někdy nechá své čtenáře si některé věci domyslet. Píše většinou v krátkých větách, které sice někdy moc trhají příběh na kousky, ale na druhou stranu mi přišlo, že děj utíkal rychle a nebyl plný zapeklitých odstavců a nepodstatných skutečností. Občas mi přišlo, že čtu sotva pár minut, ale počet přečtených stran a ručičky na hodinkách říkaly něco jiného. Napůl zlý byla fakt dobrá knížka, ale ne úplně dokonalá, nebyla jsem jí přímo nadšená, ani jsem nepřemýšlela o všech postavách a ději dlouho po přečtení. Něco mi možná na knížce chybělo, něčeho bylo zase už moc, ale většinou toho bylo tak akorát. Takže se mi knížka prostě líbila a jsem zvědavá na další díl. Snad bude ještě lepší, než první.

Nakonec chci jen pochválit obálku. Líbí se mi, že zachovali i anglický název a ta krev na obálce ve tvaru obličeje je prostě úžasná. Jedna strana knížky je černá a druhá bílá - přesně jako Nathan. Takže za tohle palec nahoru.

Zdroje obrázků: 1 | 2 | 3

Žádné komentáře:

Okomentovat

Statistika blogu

Používá technologii služby Blogger.
Argyle Creme Template © by beKreaTief | Copyright © Začátek věčnosti