8. srpna 2015

Recenze: Throne of Glass

Název: Throne of Glass
Autor: Sarah J. Maas
Série: Throne of Glass #1
Nakladatelství: Bloomsbury
Žánr: Fantasy, YA, magie
Počet stran: 361 (e-book)
Vydání v ČR: 30. 8. 2015 (CooBoo)

Srdce z ledu. Vůle z oceli. Seznamte se s nájemným vrahem.
V temných a špinavých solných dolech Endovieru si doživotní trest odpykává osmnáctiletá dívka. Celaena byla od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu – stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým, tichým, neodhalitelným a všehoschopným. Ale udělala chybu. Nechala se chytit.
Korunní princ jí nabídne poslední šanci: Svobodu výměnou za velkou oběť. Musí ho reprezentovat v turnaji, kde se proti sobě postaví 24 šampionů, těch nejlepších vrahů a zlodějů z celé země. Bude to boj na život a na smrt. Pokud zvítězí, bude volná. Ovšem její soupeři umírají nejen při soubojích, ale i za tajemných okolností – Celaene teď o svůj život bojuje nejen s nimi, ale i s něčím tajemným a děsivým, co se skrývá v pozadí. (anotace - CooBoo)
Celaena má teprve 18 let a už si prošla peklem. Kdysi byla jedním z nejznámějších nájemných vrahů, ale to se změnilo. Chytili ji a zavřeli do Endovieru, špinavého solného dolu, kde existuje jen bolest. Přežila tam rok. Víc, než kdokoliv jiný. Nepředpokládala, že by se dostala ven, ale jednoho dne dostala nabídku. Může být Královým Šampionem, může být svobodná. Pokud teda porazí ostatní účastníky. Nemá na výběr. Když nevyhraje, bude se muset vrátit zpět do Endovieru.
Jenže pak zjistí, že Testy a cvičení nejsou jejím jediným problémem. Šampioni začnou být nacházeni mrtví a Celaena tuší, že je na řadě. A na pozadí toho všeho se pomalu dostává na povrch něco magického, co by už dávno měla být zapomenuto.

O této knížce jsem se doslechla až docela nedávno, až když jsem zjistila, že se bude vydávat u nás. Obálka mě uchvátila a anotace zaujala. Jenže po nějaké době jsem si nedokázala představit, že bych měla na knížku čekat až do konce srpna. Tak jsem sáhla po anglické verzi.
ToG se tak stala první knížkou, kterou jsem dočetla v angličtině. Dřív jsem vždy začala a brzo skončila. Ať už proto, že mě knížka nebavila nebo vyšla v češtině nebo jsem zjistila, že je na internetu fan překlad a vzdala jsem to. Ale tato knížka mě pohltila, začátkem jsem se spíš prokousávala a vytvářela si svůj názor na hlavní hrdinku, ale brzo už jsem četla tak, že jsem ani nevnímala, že některým slovíčkům nerozumím, nebo že vůbec nečtu v češtině. Knížka mě vtáhla do děje a já si občas připadala, že se procházím po hradu a účastním se Testů spolu s Celaenou.

Nejdřív mi hlavní hrdinka připadala namyšlená, ráda se chvástala tím, kdo je. Ať už k tomu měla důvod nebo ne, bylo to docela otravné. Takže není divu, že jsem v ní viděla překážku, ale nakonec jsem si ji oblíbila. Vlastně jsem ji začala obdivovat za to, že přežila něco tak hrozného jako Endovier a že se nevzdávala, nic ji nedokázalo zastavit, aby dosáhla vysněné svobody. Líbilo se mi, jak přemýšlela jako vražedkyně, ale ráda ukazovala i svou dívčí stránku. Vždy hledala, co by mohla použít jako zbraň, ale postupně se začala uvolňovat a lidé, kterých se chtěla zpočátku jen zbavit, jí začali přirůstat k srdci. Tohle je podle mě hrdinka, holka, která se neskrývá v pozadí, která nečeká, až ji nějaký princ přijde zachránit z věže, ale dělá si, co chce, bojuje do posledního dechu.

Co se týká romantické stránky knížky, ani ta tu nechybí. Celaena je sice assasin, ale to neznamená, že má srdce z ledu. Je schopná něco cítit, ale přesto sama neví, co vlastně cítí. Touží po svobodě a to je teď hlavní, Přesto jsou tu ale dva muži, dva nejlepší kamarádi, princ a kapitán stráží. Oba k ní začnou něco cítit, ale jeden se to snaží skrývat, zatímco ten druhý se chopí příležitosti.

Líbí se mi, že autorka nestavila na první místo romanci, nenechala Celaenu neustále vzdychat po Dorianovi nebo Chaolovi. Dala lásce tak akorát dost prostoru a zbytek zaměřila na to hlavní téma - boj o svobodu, boj o přežití, poznávání nových lidí a přátel a objevování něčeho tajemného, skrytého, co v budoucnu nejspíš dostane dost prostoru. Našli se tu chvíle, kdy mi bylo Celeany opravdu líto, kdy jsem se zatajeným dechem sledovala její činy a její odhodlání. Našly se tu scény, kdy jsem se rozplývala právě nad těmi romantickými chvilkami a jindy jsem se nemohla ubránit smíchu.

Throne of Glass je pro mě velkým překvapením a jsem ráda, že jsem si knížku přečetla už teď, i když si ji stejně přečtu ještě jednou, až si ji pořídím domů v češtině. Hodnotím nejvyšším možným počtem, protože jsem si čtení fakt užila. Celeana mi jako hlavní postava sedla a prostě ji považuji za hrdinku. Líbil se mi příběh, líbilo se mi i místo, kde se příběh odehrával, i když bych chtěla radši žít v kamenné části hradu, než v té skleněné. To bych nedokázala pohodlně spát a neustále bych se bála, kdy sklo křupne. Nad knížkou jsem přemýšlela i po dočtení i po celou dobu, co jsem ji četla, a když jsem zrovna číst nemohla, skoro jsem šílela, že nevím, co se bude dít dál.

1 komentář:

  1. Už si na ni brousím drápky. Ještě pár dní a budu objednavat :-)

    OdpovědětVymazat

Statistika blogu

Používá technologii služby Blogger.
Argyle Creme Template © by beKreaTief | Copyright © Začátek věčnosti