7. listopadu 2015

(RC) Recenze: Společenstvo draků – Zkouška věrnosti

Název: Společenstvo draků – Zkouška věrnosti (Talon)
Autorka: Julie Kagawa
Série: Talon
Díl: 1/5
Nakladatelství: Fragment
Přeložila: Dana Chodilová
Žánr: Fantasy, draci, romance, YA
Počet stran: 338

Před dávnými lety byli draci na pokraji vyhynutí. Legendární drakobijci z Řádu sv. Jiří je téměř vyhubili. Ti, kteří přežili, se skrývali v lidské podobě. Jejich počet pomalu rostl a moc sílila.
Uběhla staletí a draci se připravují na okamžik, kdy lidem ukážou, kdo je skutečným pánem světa...
Sledovat, začlenit se, splynout.
Přesně to má za úkol dračí dívka Ember. Má za sebou základní výcvik a dokáže na sebe vzít lidskou podobu. Její budoucnost je předem naplánovaná: má poslouchat, nevyčnívat z řady a slepě plnit rozkazy.
To vše pod taktovkou supertajné a nesmlouvavé dračí organizace s názvem Talon.
Co o Talonu říct? Asi první, co mě napadlo, když jsem se o knize dozvěděla, že si ji nutně musím přečíst. Draky zbožňuju a říkala jsem si, že by Talon mohl být něčím nádherným, originálním a úžasným, z čeho budu nadšená a dlouho na to nezapomenu. Ale přiznejme si to na rovinu, nedělala jsem si příliš velké iluze.
Knížka zaujme na první pohled. Mě tedy zaujala. Obálka je pěkná (i když šupiny na originální obálce se mi líbí trochu víc), laděná do barev, kterými je popisována hlavní hrdinka. Nápis je také rozhodně zajímavý a nejen to, knížka je v pevné vazbě, což osobně za plus považuji. I uvnitř je kniha překrásná. Tedy alespoň někde. Nádherná je dračí kresba, která na vás vykoukne hned čtyřikrát v průběhu čtení. Líbí se mi, že písmo není velké a proto se kniha najednou zdá víc obsáhlejší, než na první pohled.
Vzhledově tedy kniha obstála, ale co samotný příběh? Můžu říct, že ten už tak skvělý nebyl.
Ember se spolu se svým dvojčetem stěhuje na překrásné místo Crescent Beach, aby zapadli do lidské společnosti. Čekají je tři nádherné měsíce volna, poflakování se, surfování, nalézání přátel a možná i lásky. Jenže nic nedopadne podle Embeřiných představ. Velmi brzy je navštíví draci z Talonu, organizace, která vede jejich výcvik, který začne mnohem dřív, než očekávali, a naruší tak jejich volné chvilky. Navíc se ve městě potuluje drak, který od Talonu utekl. Jenže to není všechno. Do města přijíždí i dva mladíci, vojáci z Řádu svatého Jiří, odvěkého nepřítele Talonu. Mají za úkol najít draka a zničit ho. Jenže jeden z nich, Garret, se do Ember tak trochu zakouká. A ona do něj.

Nápad se mi líbil. Dračí společnost. Draci, co se dokážou proměňovat v lidi. Elitní skupina nájemný zabijáků, kteří draky zabíjí. A navíc téma zakázané lásky (jen kdyby ji nekazil ten milostný trojúhelník). Zní to docela lákavě.
Co se týče hlavních postav, nedokázala jsem si je příliš oblíbit. Vůči drakům jsem měla docela brzo předsudky, protože mě trochu popudily Embeřiny popisy. Jak jsou draci strašně chytří, silní, úžasní a krásní a jak si volí jen krásná lidská těla za svou druhou podobu. Hned ze začátku se tu najdou typická klišé, jako že se sourozenci přestěhují do malého městečka a hned první den si najdou ty nejlepší přátele. No a nesmí chybět poznámky o tom, jak holky hltají očima bratra Ember a kluci samotnou Ember. Na začátek mi to přišlo trochu vytahování se. Ember jsem si nedokázala příliš oblíbit, nebyla mi přímo nesympatická, ale ani jsem si k ní nevytvořila žádný kladný vztah.
Ember se přihodí to, o čem sní spousta holek. Zažije letní lásku, sblíží se s klukem, na kterého by radši měla zapomenout, protože on je člověk. A pak je tu navíc ten tajuplný drsňák, co se vždy zjeví zničeho nic a vypadá to, že o Ember má zájem.

Garret je členem elitní vojenské jednotky, která si říká Řád svatého Jiří a má za úkol likvidovat draky. Garret dostane za úkol vystopovat dračího agenta v Crescent Beach, ale to ještě netuší, že ten drak je Ember a že se do ní zakouká. Garreta jsem měla ráda a fakt jsem mu přála, aby neblbnul a našel si nějakou normální lidskou holku a vykašlal se na Ember. Jenže jsem věděla, že pokud se nepřihodí něco opravdu závažného, tak se to nestane, takže nakonec jsem jim i začala fandit.

Riley, třetí v milostném trojúhelníku, měl na první pohled působit jako drsňák, zběh, který se neřídí pravidly, dělá si, co se mu zamane. Ale pod tím vším skrývá dobré srdce a dělá dobré skutky. Říkám si, jestli tohle byl autorčin účel, aby donutila čtenářky vzdychat nad tím, jaký je Riley vlastně dobrák. No, u mě se to moc nepovedlo.

Pravda je, že mi většina postav připadala až moc vyumělkovaně, vůbec mi jejich chování nepřipadalo přirozené a často se oháněli řečmi, co by snad normální člověk neřekl. Ale je také možnost, že se mi to jen tak zdálo. Nikdo mě nedokázal naprosto okouzlit a když šlo do tuhého, vůbec mi nad osudem hlavních postav nezáleželo. Což je asi největší chyba v celé knížce, protože jinak si myslím, že by mě bavila. Kdyby autorka zapracovala více na postavách a možná se vykašlala na kapitoly z pohledu mužských hrdinů, nejspíš by to bylo mnohem lepší. Právě kvůli tomu, že příběh nevyprávěla jen Ember, čtenář věděl všechno. Už na začátku vám autorka naservíruje, co jsou hlavní hrdinové zač a jaké je jejich životní poslání. Kvůli tomu vás pak už nepřekvapí, když vyplyne na povrch, kdo je kdo. Talon byl podle mě hodně předvídatelný a pokud už mě něco překvapilo, nebyl to žádný velký šok, který bych musela zpracovávat ještě dlouhou dobu.

V této knížce najdete mišmaš všeho. Fantasy, draky, akci, první lásku, milostný trojúhelník. A i když to není tak špatně zpracované, stejně si myslím, že tomu k dokonalosti ještě dost chybělo. Knížka se nečetla špatně, přečetla jsem ji během dvou dnů, ale neměla jsem problémy knížku odložit klidně i uprostřed věty.
Přesto nemůžu Talon hodnotit jako naprostý propadák. Kromě toho všeho, co jsem už vyjmenovala, se mi docela líbil. Jak jsem říkala, kdyby byli postavy trochu lépe promyšlené, knížka by mě bavila mnohem více. I tak se mi ale četla dobře a i když se mi příběh někdy zdál trochu naivní, jindy ho zase vystřídaly pěkné popisy děje a prostředí nebo zajímavé myšlenky. Líbilo se mi hlavně místo, kde se děj odehrával. Kalifornie, léto, slunce a pláž. Dlouho jsem nečetla knížku z podobného prostředí, což na mě také mělo vliv a odrazilo se to v konečném hodnocení knížky.

Nevnímám tedy Talon jako hit roku, ale nemyslím, že to byla špatná knížka. Měla něco do sebe, ale vidím v ní takový průměr. Na jeho pokračování s názvem Rogue se docela těším, jelikož konec zůstal otevřený, ale jinak mě docela překvapil fakt, že má mít série celkem pět dílů. Tak jsem tedy zvědavá, co všechno ještě hlavní postavy čeká. Jen doufám, že autorka zbytečně nebude příběh natahovat a snad ta pokračování budou stát za to.
Co se týče podobnosti s jinou sérií, Drakie, nemůžu soudit, protože jsem Drakie zatím nečetla.
Talon můžu doporučit těm, co mají rádi příběhy o dracích, ale nehledají příliš složitý, fantastický a spletitý svět a spokojí se klidně s tím naším, lidským. A pokud k tomu všemu ještě nepohrdnete zamilovaným příběh, tak jste našli knížku, která by se vám mohla líbit.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.
Zdroje obrázků: 1 | 2

4 komentáře:

  1. Úplně špatná kniha to rozhodně není, ale ta neoriginalita, předvídatelnost a kíčovitost ... To nemluvím o hlavních hrdinech, kterým jsem to opravdu nevěřila.

    OdpovědětVymazat
  2. Kniha se mi líbila a byla jsem docela spokojená. Taková normální YA :-)

    OdpovědětVymazat
  3. O knížce jsem hodně slyšela už po vydání originálu, takže bych si ji docela i přečetla, i když mě odrazuje právě ta předvídatelnost, o které píšeš... tak uvidíme. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Opravdu to bylo slabší. Nebylo to k zahození, odpočinková četba. A podobnost s Drakií je docela dost velká...:-)

    OdpovědětVymazat

Statistika blogu

Používá technologii služby Blogger.
Argyle Creme Template © by beKreaTief | Copyright © Začátek věčnosti