26. listopadu 2015

(RC) Recenze: Vyvolená bohy

Název: Vyvolená bohy (The Sin Eater's Daughter)
Autor: Melinda Salisbury
Série: Vyvolená bohy (The Sin Eater's Daughter)
Díl: 1/2
Nakladatelství: Frament
Přeložila: Romana Bičíková
Žánr: Fantasy, YA, romance
Počet stran: 256

„Jsem dokonalá zbraň. Můj dotyk je smrtící.“

Twylla je dívka vyvolená bohy. Je zosobněním božské dcery a jako taková je zaslíbená princi. Za svoji výjimečnost ale draze platí: každý měsíc musí pozřít jed, a přinést tak důkaz o svém božském postavení. Její dotyk je však pro obyčejného člověka smrtící.
Twylla proto není běžným členem královského dvora. Je královninou popravčí. Každý měsíc navštěvuje vězení a přikládá své ruce na ty, kteří jsou odsouzeni k smrti.
Žije osaměle a izolovaně. Když ale nastoupí nový strážce, vše se změní. Spustí se kolotoč dvorských intrik, úkladů a vražd...
Dokáže si dívka správně zvolit mezi královským snoubencem a přitažlivým, ale obyčejným smrtelníkem? Rozhodne se pro povinnost, nebo pro lásku?

Twylla je zvláštní dívka. Byla to dcera Pojídačky hříchů, která skutečně dělá přesně to, co říká její jméno. Twylla měla později převzít její břemeno, ale samotná královna si ji vyvolila k něčemu jinému. Pověděla jí, že je ztělesněním samotné Daunen, dcery bohů, a díky tomu může pozřít jed, který ji nezabije, ale učiní její dotek smrtící.
A tak Twylla žije na hradu, osamělá, jen se svými strážci, kteří se střídají jeden za druhým. Čeká, až nadejde její čas a ona bude moct se svým úkolem skončit a stane se princovou ženou.
Jenže její cestu zkříží mladík, její nový strážce. A jak už to tak chodí, ovlivní její život více, než by čekala.
Když jsem si přečetla anotaci, první co mě, a nejspíš i všechny ostatní, napadlo, bylo Jsem roztříštěná. Ale až v průběhu čtení jsem zjistila, jak moc jsem se pletla. Vyvolená je o něčem naprosto jiném a ani její zvláštní schopnost nemá stejný původ. Ať už je počáteční podobnost jakákoliv, věřte mi, že od ní budete pomalu upouštět, až už ke konci si na ni ani nevzpomenete.

Kniha je především o lásce a může se tvářit jak chce, ale toto jí nikdo neodepře. Hlavní hrdinka to má díky svému daru dávno spočítané, její život je nalinkovaný tak, aby hezky zapadal do plánů královny a aby byl prospěšný pro království. Jenže Twylla je vlastně sama. Měla jediného přítele, kterého byla nucena zabít. Někteří předstírají city k ní, jiní ji mají rádi, ale stále u nich převažuje strach z toho, že by se jich mohla dotknout a ukončit tak jejich život.
Proto, když se začne seznamovat s až moc milým strážcem, brání se tomu. Zpočátku. Chce ho udržet od nebezpečí, které sama představuje, ale nakonec jí dojde, že se tomu také nedokáže bránit a že ji jeho společnost těší.

Začala jsem knížku číst bez nějakých očekávání, ve skutečnosti se mi do ní ani příliš nechtělo, protože jsem se bála, že mě zklame. Byla jsem tedy překvapená, když se mi po několika stránkách začal příběh docela líbit. Autorka píše takovým zvláštním stylem, vypravuje příběh Twylly z první osoby a občas jsem se nemohla ubránit tomu, abych z jejích slov necítila určitou melancholii nebo lhostejnost. Zpočátku jsem měla zmatek ve jménech a názvech a občas jsem musela chvíli přemýšlet, o čem vlastně autorka mluví. Někdy přeskakovala z jedné časové linie do druhé, kde nám vyprávěla Twyllynu minulost a to mi působilo v hlavě ještě větší zmatek. Brzo jsem se ale do knížky začetla a dokázala se v ní orientovat a zjistila jsem, že už mě čtení baví více.
Během příběhu jsem měla určitou představu, kam by se děj mohl schylovat a ani mě nenapadlo, že by to mohla být jinak. Jenže autorka je nepředvídatelná nebo jsem prostě jen nečetla mezi řádky, protože mě dokázala překvapit a ne jen jednou. Vlastně jsem byla v šoku z jejích zvratů hned několikrát.
Vztah Twylly a jejího strážce Liefa byl trochu naivní, zvláštní a nejspíš i plný otřepaných klišé. Ale spolu se vším okolo jsem nakonec byla z knihy docela nadšená, když jsem ji dočetla. Až o pár dní později, když jsem nad ní přemýšlela, mi došlo, že nejspíš tak skvělá nebyla, proto jsem se rozhodla snížit hodnocení, ale ne tak razantně. Pořád si trvám na tom, že mě Vyvolená bohy zaujala.

Vyvolenou bohy bych doporučila těm, kteří mají rádi romantické knihy s trochou tajemna a záhad a nehledají zase nějaký příliš složitý příběh. Třeba když zkusíte dát Twylle šanci, nakonec se vám zalíbí stejně jako mně. 
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

5 komentářů:

  1. Výborná recenze :) Tahle knížka mě dost zaujala, už si na ni chystám místečko v knihovničce :D

    OdpovědětVymazat
  2. Ona musela zabít svého přítele? Na knihu jsem koukala ale neoslovila mě. Připomíná mi Výjimečnou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, ale neboj, není to žádný velký spoiler. :D Výjimečnou jsem tedy nečetla, takže nemůžou posoudit. :) Mně taky Vyvolená příliš nelákala zpočátku, až když jsem si přečetla jednu pozitivní recenzi, tak jsem si řekla, že ji zkusím. :)

      Vymazat
  3. Na knihu se chystám, tak doufám, že mě nezklame :).

    OdpovědětVymazat

Statistika blogu

Používá technologii služby Blogger.
Argyle Creme Template © by beKreaTief | Copyright © Začátek věčnosti