20. března 2016

Onyx | Recenze

Název: Onyx
Autor: Jennifer L. Armentrout
Série: Lux
Díl: 2/5
Nakladatelství: Entangled Teen
Žánr: Mimozemšťané, fantasy, paranormální, YA, romance
Počet stran: 366

Being connected to Daemon Black sucks…

Thanks to his alien mojo, Daemon’s determined to prove what he feels for me is more than a product of our bizarro connection. So I’ve sworn him off, even though he’s running more hot than cold these days. But we’ve got bigger problems.

Something worse than the Arum has come to town…

The Department of Defense are here. If they ever find out what Daemon can do and that we're linked, I’m a goner. So is he. And there's this new boy in school who’s got a secret of his own. He knows what’s happened to me and he can help, but to do so, I have to lie to Daemon and stay away from him. Like that's possible. Against all common sense, I'm falling for Daemon. Hard.

But then everything changes…

I’ve seen someone who shouldn’t be alive. And I have to tell Daemon, even though I know he’s never going to stop searching until he gets the truth. What happened to his brother? Who betrayed him? And what does the DOD want from them—from me?

No one is who they seem. And not everyone will survive the lies…
Onyx, jakožto druhý díl romantické mimozemské série Lux se vydařil mnohem víc, než první. Obsidian byl po té romantické stránce skvělý. Byla to taková ta typická, sladká, nevinná YA romanťárna, zaměřující se čistě na vztah dvou lidí a akce se tu vyskytla jen aby Daemon měl koho zachraňovat. Prvnímu dílu chybělo víc mimozemšťanů, víc napětí a akce. Druhý díl to ovšem okamžitě srovnal.
Když pomineme obyčejné lidské chvilky a činnosti, velmi brzo se začíná odvíjet zajímavý a tajemný příběh. Ve městě se objevuje nový kluk, který začne o Katy jevit zájem. Ta se snaží zapomenout na Daemona, na mimozemšťana od vedle, ale své city prostě jen tak smazat nemůže. Navíc se s ní začínají dít velmi podivné věci a to od chvíle, kdy bojovala po boku Blackových dvojčat proti nepřátelským Arumům, kdy ji Daemon vyléčil a zachránil jí život. Najednou se před ní otevírají dveře a ani nemusí sahat na kliku; když si chce nalít čaj, sklenička sama vyletí ze skříňky.
To už je samo o sobě dost na zbláznění a k tomu navíc ještě za dveřmi číhá DOD a také zde neustále přetrvává hrozba od Arumů.

“That's the funny thing about trying to escape. You never really can. Maybe temporarily, but not completely.” 

Ani Onyx se nedokázal zpočátku přenést přes různá klišé, ale na konci jsem byla překvapená z toho, jak si mě kniha získala. Často byla překvapivá, ale občas také předvídatelná, nicméně i takové scény jsem si vždy užila naplno. Celý příběh se začal zamotávat, některá tajemství vyplavala na povrch, ale kolikrát jen ještě více čtenáře dokázala zmást. Nejvíce se mi skutečně líbilo, že autorka už trochu začala upouštět od toho normálního lidského života a začala se více soustředit na potenciál mimozemšťanů.
Začalo se ukazovat, že ministerstvo obrany není tak šlechetné, jak se zdá, a že toho skrývá mnohem víc. V tomto ohledu mi proto přišel osud hlavních postav a Luxenů celkově beznadějný. Jejich životy byly pod neustálou kontrolou, nikde pro ně nebylo místo na klidný život. Celou knihu mi vrtalo hlavou, jak by se vůbec kdy mohli osvobodit, když budou muset neustále čelit jednomu nebo druhému nepříteli.

“I understood books. I did not understand boys—especially alien boys.”

Katy pro mě byla pořád skvělá hrdinka, která se děsila toho, kdo se z ní stává. Ať už po nadpřirozené stránce, nebo po psychické. Patří mezi mé nejoblíbenější postavy vůbec, protože si na nic nehraje, snaží se dělat správná rozhodnutí, ale občas jí to nevychází a má to katastrofické účinky.
Daemon byl jednoduše úžasný jako vždy. Bezpochyby každá dívka, která si přečte aspoň jeden díl, se do něj okamžitě bezhlavě zamiluje. Holt, autorka ví, jak si získat čtenářky.
Vztah Katy a Daemona se mi líbil a tito dva se stali jedním z mých nejoblíbenějších knižních párů. Byla mezi nimi úžasná chemie a jejich společné chvilky byla prostě... wow.

“It's the same thing when I'm gardening or reading. It's just me and what I'm doing, or the world I'm reading, and nothing else.” 

Onyx je moc dobře napsaný, čte se skutečně rychle a dobře. Autorka to zvládá na výbornou, protože její příběh nepůsobí amatérsky a dokázala si získat čtenáře. Čtení jsem si naprosto užila a prožila spoustu překvapení. Občas mi autorka dokázala zlomit srdce, protože provedla svým hrdinům i špatné věci, ale o to kniha pak působila lépe, než kdyby vše bylo v pohodě. Na konci se vše začalo zamotávat ještě víc, než předtím, a tento závěr slibuje napínavé pokračování.

2 komentáře:

  1. Tak teď si chci autorčinu sérii přečíst ještě víc, než po přečtení recenze na první díl. Vážně doufám, že to jednoho dne vyjde i tady. Snad dřív než později.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A s dalšími díly je to ještě lepší a lepší, tak snad konečně vyjde i u nás. :) Mohla by. :)

      Vymazat

Statistika blogu

Používá technologii služby Blogger.
Argyle Creme Template © by beKreaTief | Copyright © Začátek věčnosti