28. května 2016

Bluescreen | Recenze

Název: Bluescreen
Autor: Dan Wells
Série: Mirador
Díl: 1/?
Nakladatelství: Balzer & Bray
Žánr: Young adult, sci-fi
Počet stran: 352

Los Angeles in 2050 is a city of open doors, as long as you have the right connections. One of those connections is a djinni—a smart device implanted right in a person’s head. In a world where virtually everyone is online twenty-four hours a day, this connection is like oxygen—and a world like that presents plenty of opportunities for someone who knows how to manipulate it.

Marisa Carneseca is one of those people. She might spend her days in Mirador, the small, vibrant LA neighborhood where her family owns a restaurant, but she lives on the net—going to school, playing games, hanging out, or doing things of more questionable legality with her friends Sahara and Anja. And it’s Anja who first gets her hands on Bluescreen—a virtual drug that plugs right into a person’s djinni and delivers a massive, non-chemical, completely safe high. But in this city, when something sounds too good to be true, it usually is, and Mari and her friends soon find themselves in the middle of a conspiracy that is much bigger than they ever suspected.
V roce 2050 vypadá Los Angeles naprosto jinak a lidé se také změnili. Skoro každý člověk teď má v hlavě nainstalovaný djinni – něco jako čip, díky kterému se připojujete k síti a který vám díky jedinému mrknutí umožní udělat naprosto cokoliv.
V takovém světě žije i Marisa a její nejlepší kamarádky. Doposud byly jejich jedinými starostmi hraní her, nerespektování pravidel, provádění nelegálních věcí a schopnost nabourat se do jakéhokoliv programu. Vše, co dělají, je riskantní a nebezpečné, ale jelikož ví, jak za sebou zamést stopy, nehrozí jim žádné nebezpečí. Až do doby, než se jedna z dívek – Anja – setká s drogou Bluescreen a samozřejmě ji hned zkusí a tím si zadělá na pěkně velký malér. Náměsíčností vše jen začíná, ve skutečnosti Bluescreen představuje mnohem, mnohem větší nebezpečí a může vás stát i život.

“That, ladies, is how you hack. Forget the software, and go straight for the user.”

Bluescreen je kniha, která mě lákala velmi dlouho, ale věděla jsem o ní jen to, jakou má obálku a že se odehrává v budoucnosti. Proto, když jsem začínala číst, byla jsem překvapená, co na mě čekalo. Kniha pro mě byla unikátní hned v několika ohledech, už nějakou dobu jsem totiž nečetla nic, co by se jí alespoň vzdáleně podobalo. Líbí se mi knihy s virtuální realitou, s novými technologiemi a světem, který v porovnání s tím naším má už společné jen názvy míst, a proto mě Bluescreen tak vtáhl do sebe a já mu okamžitě propadla.

Marisa byla zvláštní postava, na které se mi líbila její schopnost umět hacknout skoro všechno. Byly chvíle, kdy mi lezla na nervy, ale po zbytek času jsem ji měla ráda jako neohroženou hrdinku, která excelovala v hraní her a toho se později snažila využít i ve skutečném světě.
Anja mi lezla na nervy jen tím, že mi občas připadala jako rozmazlené dítě, ale jindy se zase chovala naprosto dospěle a uměla se prát za své kamarádky. Sahara se také ukázala jako zvláštní postava, která nonstop streamuje svůj život. Stejně jako Anja a Marisa je i Sahara loajální ke svým přátelům a udělala by pro ně vše.
Saif je tajemný drogový dealer prodávající Bluescreen. Často jsem nevěděla, co si o něm myslet. Jestli si ho oblíbit kvůli jeho chování, vzhledu a tajemstvím nebo se ho právě pro ta tajemství bát. Omar se v knize jen sem tam mihne, ale i tak sehraje důležitou roli. K němu jsem měla spíše neutrální vztah, ale radši jsem byla obezřetná, protože jsem mu nechtěla věřit všechno, co říkal. A nakonec Bao, zloděj, který jako jeden z mála lidí na planetě nemá djinni, čímž se pro většinu ostatních lidí stává skoro neviditelným. Jeho přítomnost byla v tomto příběhu pouze vedlejší, ale věřím tomu, že v dalších dílech mu bude věnováno více prostoru. Bao totiž není žádný frajírek, je to zajímavá postava, která má co nabídnout.

“Forget ‘recognized,’” said Bao. “I want to get in there without even being seen.”

Všechny postavy podle mě byly výborně vykreslené a měly přesně svůj určený charakter, díky kterému jsem si je mohla představovat jako skutečné a přála jsem si být součástí jejich party a umět to, co ony. Postavy ale nebyly to jediné, co dokázal autor vytvořil na jedničku. Jeho vize budoucnosti se mi líbila, protože působila reálně. Podle mě lidstvo k tomuto spěje – už teď je internet něco, bez čeho si někteří lidé nedokáží představit život a nejspíš je jen otázkou času, kdy se dostaneme do stádia, kdy i nám budou nainstalovány čipy do hlavy a budeme neustále připojení k síti. Jistě si říkáte, že by to šlo vypnout. Šlo, i v Bluescreenu jdou djinni vypnout, ale proč by to kdo dělal? Když se Marysa jednou ocitne s vypnutým djinni, naprosto dokonale se ukazuje její závislost a tím i závislost jiných lidí na této věcičce. Bez djinni jsou lidé totiž nic, jako by ani neexistovali. Djinni představuje všechno. Můžete neustále komunikovat se svými přáteli, můžete si číst nejnovější zprávy, objednat si jídlo... Vše, co si jen dokážete představit, pouhým mrknutím oka.
Díky tomu se pak lidé stávají terčem pro lehkou manipulaci. Stačí jeden vir ukrytý v Bluescreenu a celičký systém se může zhroutit.

“Revolutions are bloody,” said Saif. “As bad as this has been, it's still one of the cleanest in history.”

Z knihy jsem byla opravdu mile překvapená. Dostala jsem mnohem více, než jsem očekávala. Spoustu napětí a akčních scének a nad všemi technologiemi jsem skoro slintala blahem. Je vidět, že autor to se slovy umí a dokáže své čtenáře vtáhnout do děje. Ale i tak bych našla nějaké věci, co mi na knížce vadily. Občas jsem se neshodla s postavami a občas mi lezlo na nervy jejich neustále se potloukání po klubech a nicnedělání, které mírně brzdilo příběh.
Rozjezd knihy byl pomalejší, i když ji autor započal hned jednou virtuální bitvu. Pak ale nějaké dobu trvalo, než se děj konečně dopracoval k Bluescreenu a pak, než se začalo pořádně něco dít. Můj celkový dojem z knihy tak nebyl stoprocentní, ale čtení jsem si užila a jsem ráda, že i když kniha skončila uzavřeně, nejedná se o samostatný příběh, ale autor plánuje spoustu dalších dílů, na které jsem skutečně zvědavá. Doufám, že se jich dočkáme brzy, už teď se těším, až se vrátím zpátky do tohoto světa a k postavám, které jsem si oblíbila.

Zdroje obrázků: 1 | 2 | 3

4 komentáře:

  1. Výborná recenze :) Knížka mě lákala svojí obálkou a tím, že se odehrává v budoucnosti, ale nevěděla jsem, co čekat :) Teď mám ještě větší chuť se pustit do čtení :)

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji. :) Doufám, že se ti bude líbit. ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Krásná recenze :)
    Na knize se mi teda fakt líbí obálka :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji., :) A souhlasím, ta obálka je krásná. :)

      Vymazat

Statistika blogu

Používá technologii služby Blogger.
Argyle Creme Template © by beKreaTief | Copyright © Začátek věčnosti