26. června 2016

Týdenní shrnutí #3


Ahoj, vítejte u dalšího týdenního shrnutí. :)
Tentokrát jsem článek musela přednastavit, protože touto dobou se nejspíš topím někde ve Vltavě, v tom horším případě. V tom lepším případě se zdárně držím na raftu. :) Ano, vyrazili jsme na vodu, hned v sobotu ráno nás čekala dlouhá cesta z Moravy až do Vyššího Brodu, kde byl start našeho kurzu. Domů se vracím ve středu večer, takže zážitky si nechám do dalšího shrnutí. :)

Tento týden jsem zvládla úspěšně dočíst 2 knihy.
První byla kniha Prvorozený, na kterou si už můžete přečíst recenzi ZDE. Přečetla jsem ji vlastně už skoro celou v neděli, ale teprve v pondělí jsem dorazila posledních pár stran. Jak už jsem psala v recenzi, nebyla to špatná kniha, vlastně se mi líbila, ale měla své chybičky. Ale četla se opravdu skvěle, až mě samotnou překvapilo, že jsem ji přečetla tak rychle. Nejdříve jsem totiž předpokládala, že budu mít problém ji dočíst, ale to se nakonec nestalo.

Druhou knihou – třikrát hurá – je The Glittering Court, kterou jsem se prokousávala minimálně měsíc. Už jsem dlouho nečetla nic tak překombinovaného. Když se ohlédnu zpátky, vidím, že se toho v knize vystřídalo tolik, co by vystačilo hned na několik knih. Samotná hrdinka si prožila mnoho životních zvratů, které jiní nezažijí za celý život. Dalo se tu najít snad každé klišé – dívka potká pohledného mladíka a brzy propadne jeho kouzlu, ti dva na sebe pak naráží v každé možné i nemožné situaci a kamkoliv hrdinka jde, čtenář ví, že tam bude on. Navíc se do příběhu zaplétá i Selekce (což poznám i já, která jsem Selekci nečetla), kolonie, kacíři, zakázaná náboženství, tragické události, zrady, bohatství, šperky, krásné šaty...  K tomu všemu je kniha i příšerně předvídatelná. Jednoduše, nesedla mi. Mám Richelle ráda, ale The Glittering Court není kniha pro mě a radši zůstanu u své milované Vampýrské akademie a Pokrevních pout. Zároveň ale nechci nikoho odrazovat od čtení, třeba by se zrovna vám mohla kniha líbit. :)

Rozečtené mám ještě stále Město schodů. Už teď vím, že se mi nepodaří splnit mé TBR na červen, takže radši pokračuji ve čtení Města schodů. Je to opravdu povedená kniha a jsem zvědavá, jak to celé dopadne.

Tento týden jsem viděla 2 nové filmy. Na jeden jsem se dostala díky škole, která pro nás vždy párkrát do roka uspořádá promítání nějakého kvalitního filmu. Tentokrát jsme zavítali na film Saulův syn. Já sama bych si film nejspíš nepustila, protože nemám ráda filmy z koncentračních táborů. Když už jsem ale měla možnost ho vidět, tak si myslím, že to byl velmi kvalitní snímek, který zajímavým způsobem popisuje hrůzy, jež se děly v Osvětimi, a přitom divák ani nemusí vidět vše. Film je totiž natočený nevídaným způsobem, protože hlavní postava niky neopouští scénu. Většina filmu je zaostřená právě na něho a divák tak veškeré hrůzy vidí pouze v pozadí.

Druhý film byl spíš už na oddechnutí. Psala jsem o něm už v minulém týdenním shrnutí a jedná se o film Den nezávislosti: Nový útok. První díl viděl snad každý. Já osobně ho miluju a vždycky se na něj ráda podívám. Druhé díly jsou většinou prokleté, aspoň se to tak tvrdí. Ale já se neobávala a šla jsem do kina natěšená, co mi film nabídne. Nakonec jsem byla vlastně mile překvapená. Srovnávat první a druhý díl ani pořádně nedokážu, protože jsou oba naprosto jiné a oba se mi líbily. Chvílemi se mi zdálo, že v druhém díle už jen vařili z vody, ale bohatě to nahrazovaly efekty a triky, které si pro nás tvůrci připravili. Vize roku 2016 v tomto filmu je naprosto úžasná a za to má film u mě bod nahoru. Celková zápletka byla tak trochu očividná, ale to není důvod si film neužít. Na scénu se navíc připlétá nový druh mimozemšťanů, dočkáme se několika přestřelek, bitev, akce a napětí, konec navíc slibuje ještě 3. díl. Uf, tak uvidíme, jestli další pokračování bude stát za to. Sama nevím, jestli se mi dvojka líbila více než první díl, každý měl něco, ale jednička je prostě klasika. Na druhou stranu, ve dvojce jsou fakt super efekty.

A otázka na konec, jaký byl váš týden? :)

24. června 2016

Vzestup a pád | (RC) Recenze

Název: Vzestup a pád
Originální název: Rise and Fall
Rok vydání: 2016
Autor: Eliot Schrefer
Série: Spirit Animals
Díl: 6/7
Nakladatelství: Fragment
Přeložil: Jakub Kalina
Žánr: Fantasy, dobrodružné, pro děti
Počet stran: 176

Spirit Animals aneb máš také své spirituální zvíře? Hluboko v poušti je nádherná oáza, které vládne výjimečný panovník. Je to lev, král říše zvířat, a jeden z Velkých strážců. Na jeho území ještě nikdy žádný člověk nevkročil a dostat se do oázy, ve které střeží svůj zlatý talisman, je prý nemožné. Conor, Abeke, Mej-lin, Rolan a jejich zvířata už při honu za talismany překonali nejedno nebezpečí. Nyní však jejich společenstvo rozdělila zákeřná zrada. Obětovali mnohé, ale ta největší oběť je teprve čeká. Erdas se totiž otřásá v základech a krutý nepřítel nepřestává hatit jejich plány…

Prvorozený | (RC) Recenze

Název: Prvorozený
Originální název: Förstfödd
Rok vydání: 2015
Autor: Filip Alexanderson
Série: ?
Díl: 1/?
Nakladatelství: Plus
Přeložila: Helena Matochová
Žánr: Fantasy, akční, thriller
Počet stran: 358

Pětadvacetiletý student Jonas si načerno vydělává na stavbách, aby uživil svou nemocnou matku. Jednoho dne se mu stane vážná nehoda, kterou však jako zázrakem přežije. Celý jeho život se obrátí vzhůru nohama a on musí najednou pochopit, kým je a co se s ním děje. Vzápětí Jonas zjišťuje, že po něm někdo jde a vydává se na útěk, který ho zavede do nejtemnějších zákoutí Stockholmu.

V jiné části města bývalá policistka Viveca Eldhová pátrá po pachateli, který upaluje osamělé bezdomovce vysokým napětím. Když dostane za úkol vyšetřit brutální rituální vraždu, znovu se jí vybaví vzpomínky na události z její vlastní minulosti.

Prvorozený je drsný, napínavý a akční román odehrávající se ve Stockholmu. Přináší i nádech nadpřirozena, díky kterému může čtenář pohlédnout na skutečnost úplně jinýma očima. Stockholm už nikdy nebude tím, co býval.

23. června 2016

Noční můry! | (RC) Recenze

Název: Noční můry!
Originální název: Nightmares!
Autoři: Jason Segel, Kristen Miller
Ilustroval: Karl Kwasny
Série: Noční můry!
Díl: 1/3
Nakladatelství: XYZ
Přeložila: Dana Chodilová
Žánr: Fantasy, pro děti
Počet stran: 376

Charlie se už tři měsíce pořádně nevyspal. Sotva začne podřimovat, ocitne se ve světě, kde se to hemží čarodějnicemi, skřety, hady, upíry a všemožnými jinými hrůzostrašnostmi, jaké si lidská fantazie dokáže vymyslet. Straší tu i klauni nebo huňatí bílí králíčci! Jedna noční můra je ale ze všech nejhorší a Charlie se s ní musí vypořádat, jinak se totiž z říše zlých snů už nikdy nedostane a přivede do záhuby i své kamarády, rodinu a celé město.

22. června 2016

Ve službách Spravedlnosti | (RC) Recenze

Název: Ve službách spravedlnosti
Originální název: Ancillary Justice
Autor: Ann Leckie
Série: Ve službách spravedlnosti
Díl: 1/3
Nakladatelství: Plus
Přeložil: Petr Kotrle
Žánr: Sci-fi, space opera
Počet stran: 360

Omračující space opera.
Ve vyhnanství na mrazivé planetě, kdesi ve vesmírném zapadákově, se originální hrdinka Breq pokouší o dokončení své mise. Kdysi bojovala v podobě obrovské vesmírné transportní lodi Spravedlnost Toren: měla k dispozici neomezenou umělou inteligencí a propojovala tisíce vojáků ve službách rádčké civilizace, jež ovládla celou galaxii. Nyní následkem zrady o své výlučné a vlivné postavení přišla a ocitla se za trest lapená v křehkém lidském těle, ke všemu ještě ženském. A zatím moc neví, co si s ním počít. Stojí před ní řada nezodpovězených otázek, ale především v ní hoří touha po pomstě.
Svým tématem ovšem přesahuje úzce scifistické publikum a oslovuje mnohem širší škálu čtenářů. Kniha krom celé řady jiných získala všechny tři nejprestižnější ceny v žánru sci-fi: Nebulu, Huga i cenu Arthura C. Clarka.

21. června 2016

Týdenní shrnutí #2


Ahojte,
tak vás vítám u dalšího týdenního shrnutí. Co si budeme povídat, nějak jsem zaspala začátek týdne, což je opravdu podivuhodné, když na pondělky vždy nadávám. Kromě článku jsem zaspala v pondělí i doopravdy, takže pro mě byl začátek týdne trochu hektický, ale to už je jiná kapitola.
Tento týden jsem měla ve škole už relativní klid. Učitelé vzdávají své pokusy s námi ještě něco dělat, takže už si chodíme sednout do lavic jen tak ze zvyku. Říkala jsem si, že by se to mohlo odrazit i ve čtení, ale stejně jsem nakonec za uplynulý týden přečetla pouze jednu knihu z mého TBR seznamu, novinku, která vyšla tento měsíc – Ivory and Bone.

Možná už jste o knize slyšeli, možná ne. Možná jste na ni párkrát narazili u mě na blogu, protože v merku ji mám už pěkně dlouhou dobu. Ivory and Bone má naprosto nádhernou obálku, která mě zaujala hned na první pohled. Tak to u mě ale bývá často, že se zamiluju do obálky a pak si eventuálně přečtu o čem kniha je. Ivory and Bone svou anotací slibovala prehistorickou fantasy. Po dočtení ale dumám nad tím, kam se poděla ta fantasy část v příběhu?
Sice jsem si z knížky nesedla na zadek, ale bylo to pohodové čtení, byla napsaná dobře a ne příliš složitě, takže jsem ji měla za chvilku přečtenou.

Rozečtené knihy mám pořád 2 (i když GR hlásí něco jiného, ty další 2 nějak nepočítám...). Jedna z nich je (pořád) The Glittering Court, ale pozor! Už se blížím ke konci, i když nevím, jestli se dá říct, že se příběh zlepšuje. Mé pocity jsou spíš jak na horské dráze. Občas už mi kniha přijde o trochu lepší, ale pak si to něčím opět pokazí.
Druhou knihou je Město schodů, kterou jsem na chvilku nechala u ledu, abych dočetla jiné knížky. Jsem kousek před polovinou a zatím je kniha skvělá. Užívám si ji naplno, protože poskytuje trochu nový pohled na fantasy, božstva a znesvářené národy. Doufám, že si knížka udrží svou atmosféru, protože zatím to vypadá, že si ji oblíbím.

Červen bych označila jako měsíc druhých dílů. (Po filmové stránce). Předešlý týden jsem byla v kině na druhém dílu V zajetí démonů, tento týden jsem navštívila Podfukáře 2. A další týden má premiéru Den nezávislosti: Nový útok, na který se už taky nesmírně těším, protože jednička je sci-fi klasika, kterou prostě miluju. Ale zpět k Podfukářům. První díl se dočkal velkého ohlasu a jak by taky ne. Já osobně jsem se s ním seznámila až později, ale zamilovala jsem se do něj okamžitě. Ty triky, tajuplnost celého příběhu a skvělí herci byli zásluhou toho, že se Podfukáři stali jedním z mých nejoblíbenějších filmů. Když jsem pak zjistila, že se připravuje druhý díl, byla jsem naprosto nadšená a nemohla jsem se dočkat. Pak přišla premiéra a první, ne příliš nadšené, recenze. Přesto jsem se těšila, až se na film podívám, protože to jsou přece Podfukáři
Po zhlédnutí jsem nebyla tak zklamaná. Vlastně se mi film líbil, triky byly opět povedené, hlavně představení s kartami nebo umělým deštěm. Velkou zásluhu ale měly i vtípky, o které se většinou postaral Merritt (Woody Harrelson) a jeho dvojče nebo nová posila Čtyř jezdců – Lula (Lizzy Caplan). Co mi ale chybělo byla větší tajuplnost příběhu nebo více šokující závěr, v čemž jednička stále bezpochyby vede. I tak se ale těším, až film uvidím znovu.

Tento týden jsem publikovala pouze jednu recenzi a to na Let 305. Už ale sepisuji postupně recenze na Ve službách spravedlnosti (ta už je skoro hotová, chybí jí jen poslední úpravy), Spirit Animals: Vzestup a pád, Noční můry!, Prvorozený a Ivory and Bone. Takže se určitě máte v dalších dnech na co těšit. :-) Mějte se krásně a brzy na viděnou u dalšího článku! :-)

16. června 2016

Let 305 | (RC) Recenze

Název: Let 305
Originální název: Departure
Autor: A.G. Riddle
Nakladatelství: XYZ
Přeložil: Tomáš Bíla
Žánr: Sci-fi
Počet stran: 368

Na cestě z New Yorku do Londýna dojde ke zřícení letu 305. Tak začíná dobrodružství, které bude mít dopad na celé lidstvo. Ti, kteří přežili, brzy zjistí, že svět, v němž stroj havaroval, je odlišný od toho, který před několika hodinami opustili. Kde jsou? Proč tam jsou? Jak se dostanou zpět domů? Vyšetřit tuto záhadu se pokouší pět hlavních protagonistů: spisovatelka Harper, investor Nick Stone, německá vědkyně Sabrina Schöderová, počítačový génius Yul Tan a syn miliardáře Grayson Shaw. Nové skutečnosti okolo havárie letadla, které postupně vyplývají na povrch, odhalí, že někteří pasažéři vědí víc než ostatní. Odpovědi dovedou Harper a Nicka k odhalení obrovského spiknutí, které se týká i jejich životů. Dílky skládačky do sebe začnou postupně zapadat a Harper si společně s Nickem uvědomí, že mají moc změnit budoucnost a zachránit svět… nebo ho zničit.

12. června 2016

Týdenní shrnutí #1


Ahoj, všechny vás vítám u nového článku! :-)

I přesto, že každý měsíc sepisuji shrnutí, rozhodla jsem se začít i s týdenním. Často bych se ráda rozepsala nejen o knihách, ale i o něčem z mého života, a měsíční shrnutí už mi tolik nevyhovují, protože by článek byl kilometrový. Měsíční shrnutí zachovám i tak, ale v článcích se zaměřím jen na nové knihy a soupis těch přečtených. Komentáře k nim si už nechám do těchto článků. :-)

Jako prvních bych chtěla začít s přečtenými knihami. Byly 2... Hned na začátku týdne jsem zvládla přečíst Spirit Animals: Vzestup a pád a Let 305.

Obě knihy jsou naprosto odlišné. Spirit Animals je kniha pro děti, o malých bojovnících a o spoustě zvířat. Let 305 se oproti tomu pouští do složitějšího tématu. Nejdříve vypadá jen jako obyčejný příběh o přežití, ale později se z něj vyklube něco více záhadného, tajuplného, kde čas neznamená nic a přesto znamená všechno.

Spirit Animals je fajn série. Čte se rychle a svižně a ani její 6. díl nebyl výjimkou. Knihu jsem přečetla během jednoho dne a byla jsem více než překvapená. Vždycky si říkám, co na této sérii je takového, že ji furt hodnotím takovým počtem hvězdiček? Prostě mě baví. Je to oddechovka a když od ní nečekáte příliš, nemusíte pak být zklamaní. Navíc se z původně optimistické série vyklubalo docela drama, které mě překvapuje čím dál víc. Opravdu jsem zvědavá na závěrečný díl.
Let 305 mě teda překvapil! Nečekala jsem to. Už jsem se někde zmiňovala, jak miluju cestování časem? Ne? Tak tedy, je to tak. Patří k mým oblíbeným tématům a úplně slintám blahem nad každým příběhem, který o cestování časem je a je také dobře zpracovaný. Ještě lepší je, když postavy začnou mluvit nějakou naprosto šílenou vědeckou řečí o prolínání časových rovin, že vám z toho jde hlava kolem. Let 305 měl pár takových monologů, ale na druhou stranu se daly docela dobře pochopit, ale to není příliš na škodu. Autor vymyslel něco úžasného, nad čím jsem pak snila ještě pár dní. A taky mě donutil se díky knize zamyslet. Nad budoucností, minulostí, nad malými rozhodnutími, která mohou mít dopad na všechno.

Kromě toho mám pořád rozečtenou knihu The Glittering Court a mám pocit, že tento stav trvá tak od konce května a ještě dlouho bude. Víte, co vznikne, když smícháte Selekci, kolonizaci, kolonisty, dívku z dobré rodiny, která chce zažít dobrodružství a která ve všem naprosto vyniká, a hezkého a tajemného mladíka? Odpověď najdete tučně zvýrazněnou o pár řádků nahoře. Jsem přibližně v 1/3 a už teď mi to připadá jako slátanina všeho, o čem jsem kdy slyšela a co jsem četla v některých recenzích, tak ke konci se do tohoto salátu přidají ještě další ingredience. Mám moc ráda autorčinu sérii Vampýrská akademie i její Pokrevní pouta, ale toto není můj šálek kávy. Přesto se knihu pokusím dočíst a dát jí šanci, třeba se ještě zlepší.

Rozečetla jsem také nedávno vyšlou knihu Ivory and Bone, která mě hodně lákala svým námětem – prehistorická fantasy. Zatím se tedy držím na 23%, ale líbí se mi to. Za co musím složit autorce poklonu je její styl psaní. Kol je vypravěč a svůj příběh vypráví přímo dívce Myai, takže vám přijde, jako by mluvil přímo k vám. „Čekám, ale ty neodpovíš.“ Jde o něco neotřelého, díky čemu Ivory and Bone stojí za pozornost. Doufám, že nakonec zklamaná nebudu.

Pokud sledujete můj instagram, mohli jste si všimnout, že jsem se včera byla podívat do kina na horor. Přesněji na V zajetí démonů 2. Už jednička byla skvělá. Osobně mám radši podobné duchařiny a krváky, které tak někteří rádi nazývají horory, ráda nemám. Z těch krváků mi nevadí Pach krve, viděla jsem všechny díly, které zatím v této sérii jsou, a i když to nebylo nic naprosto super, koukat se na to dalo.
Ale duchařiny, to je teprve podívaná. V zajetí démonů jsem viděla už nesčetněkrát a původně jsem chtěla počkat až bude film volně dostupný, ale nakonec jsem bez velkého přemlouvání svolila ke kinu. Byl to skvělý film. Přišel mi ještě o něco lepší než jednička. Některé scény byly opravdu natolik děsivé, že jsem je dokázala sledovat jen se zatajeným dechem, připravená okamžitě zavřít oči a modlit se, aby už ta scéna skončila. Ale po zhlédnutí celého filmu jsem byla nadmíru spokojená a husí kůže mi naskakuje ještě teď, když si na film vzpomenu. Těším se, až se na něj podívám znovu a taky doufám, že se brzo dočkáme nějakého dalšího film s Edem a Lorraine Warrenovými.
Pokud máte rádi horory, tak si V zajetí démonů 2 rozhodně nesmíte nechat ujít.

Jsem ráda, že takový šok jsem u filmu neprodělala (netvrdím, že jsem k tomu neměla blízko)...

A kdyby náhodou, vždy je tu řešení... :D

Když odbočím od filmů a knih, dostávám se ke svému životu. Školní týden pro mě byl o něco kratší, protože v pondělí jsem byla kvůli nachlazení doma, necítila jsem se úplně na to, abych někam chodila. V pátek jsme vyrazili někteří lidé z chemických a biologických seminářů do Olomouce na Přírodovědnou fakultu, podívat se na laboratoře a zjistit něco víc o studiu. Bohužel, pomalu se to blíží, za rok maturita, a rozhodování, kam na výšku, ještě dřív. :D Vůbec mi nepřijde, že už by utekly ty tři roky na střední. Zatím se pořád tak nějak rozhoduji, co přesně bych chtěla dělat, jestli jít na medinu nebo na přírodovědu. Jestli Praha, Brno nebo Olomouc? Pořád si říkám, že času dost, ale stejně to jednou přijde.

Blog teď chvilku opět stagnoval, všechno je to propojené i s mou chutí ke čtení, která na tom není úplně slavně. Potřebovala bych najít knížku, která mě chytne tak, že ji nepustím z rukou, dokud ji nedočtu. Ale mám připravené nějaké recenze a na papíře sepsané nějaké další, a tak doufám, že se co nejdříve dostanu k jejich publikování. Mám rozepsané i nějaké tagy, jeden je už hotový, ale ještě bych ho chtěla trochu vyšperkovat, ať nejde jen o suchý text. S druhým mám problém, protože nemůžu najít knížky, které by se mi hodily do některých kategorií, proto ho nejspíš odložím na neurčito. :)

Kromě tagů bych ale také chtěla začít publikovat články s fotkama a hlavně vám tak ukázat některé naprosto nádherné knižní kousky a doufám, že právě fotky vás na ně nalákají. Některé knihy jsou totiž skvosty nejen co se týče příběhu, ale i provedení. :-) Plánuji také jeden projekt spojený s knižním cestováním, pořád promýšlím detaily, snad zrovna něco podobného někde neběží. :D

Jak jste se měli během týdne nebo o víkendu vy? :) Co pěkného jste přečetli? :)

4. června 2016

TBR | Červen 2016


Muselo to jednou přijít. To Be Read. Dříve jsem se TBR vyhýbala jako čert kříži, protože se znám až moc dobře. Když si napíšu seznam knih, které bych si chtěla přečíst, dodržuji ho tak pár dní... Než přečtu první knížku na seznamu, kterou jsem navíc měla rozečtenou už v době, kdy jsem ten seznam vůbec začala psát. Tak proč tedy potom publikuji TBR článek? Doufám, že mi to pomůže se hecnout a opravdu přečíst všechny knihy, které bych si přála. Bohužel mám zatím problém dostat se ke konci u dvou rozečtených knih, tak doufám, že mi to moc nenaruší mé plány. :D


The Glittering Court – Richelle Mead 
O čem kniha je? Příběh vypráví o mladé hraběnce ze země Osfrid, která se má provdat za předem domluveného ženicha, aby navrátila své rodině a svému jménu alespoň část původní slávy a bohatství. I když se nejdřív zdá být s manželstvím smířená, brzy jí dojde, že něco takového nechce. Využije proto příležitosti a převlečená za služku Adelaide se přidá k „The Glittering Court“, aby prošla ročním výcvikem, přeplavila se přes moře do nové země a stala se manželkou jednoho z mužů, kteří tam žijí, a zažila dobrodružství.
Proč si chci knihu přečíst? Je to přece kniha od Richelle! Ne, vlastně tím to není. Miluji sice autorčinu Vampýrskou akademii a její spin-off sérii Pokrevní pouta, ale například u Sukuby jsem se dostala jen k prvnímu dílu, Věk X jsem sotva zahlédla zpovzdálí a o Neslyšnu radši ani nemluvím. Ke knize jsem se dostala díky Společnému čtení – nebýt toho, nejspíš by mi trvalo mnohem déle ji začít číst, pokud vůbec. Zatím jsem přibližně v 1/5 knihy, ale ani trošku mě nezaujala, takže to možná nakonec skončí tak, že ji ani nedočtu.

Ve službách Spravedlnosti – Ann Leckie 
O čem kniha je? Breq byla kdysi Spravedlnost Toren – ohromná vesmírná transportní loď s tisíci perifery. Teď jí ale zůstalo už jen jedno tělo a jeden úkol. Pomsta.
Proč si chci knihu přečíst? Mám ráda sci-fi a tento příběh zní prostě dobře. Navíc je kniha psána z pohledu umělé inteligence, tak je fajn se na chvíli oprostit od citů a romancí z jiných knih. 

Spirit Animals: Vzestup a pád – Eliot Schrefer 
O čem kniha je? Jedná se o 6. díl série Spirit Animals a hlavní postavy opět pokračují ve svých dobrodružstvích za záchranou světa, i když tentokrát se jejich cesty rozdělily více, než když dřív.
Proč si chci knihu přečíst? Mám za sebou už 5 dílů, proto je 6. skoro nutností. Jsem zvědavá, jak příběh bude pokračovat, pětka totiž skončila naprostým cliffhangerem.


Let 305 – A. G. Riddle 
O čem kniha je? Když havaruje letadlo s číslem letu 305, přeživší zjistí, že se ocitli v naprosto jiném světě. Ocitají se ve víru záhad a tajemství, která se snaží rozluštit. 
Proč si chci knihu přečíst? Má zajímavý námět, měla by být tajuplná a záhadná a navíc je v ní zakomponované i mé oblíbené téma – cestování časem.

Prvorozený – Filip Alexanderson 
O čem kniha je? Na jedné straně je studen Jonas, na druhé policistka Viveca Eldhová. Po Jonasovi někdo jde a on se tak musí vydat na útěk. Viveca zase řeší brutální vraždu a přitom vzpomíná na vlastní minulost.
Proč si knihu chci přečíst? Nejdříve mě hodně zaujala obálka a to byl taky klíčový bod, proč se kniha ocitla v mém to-read listu. Anotace byla už vedlejší, ale stačilo mi vědět, že se jedná o napínavou, akční knihu. 

The Marked Girl –  Lindsey Klingele
O čem kniha je? Cedric, korunní princ země Caelum se spolu se svými přáteli dostane pomocí magického portálu do jedné vzdálené země – do LA. Jejich jediným přáním je dostat se zpátky, ale to nebude tak úplně jednoduché. Navíc se zde seznámí s Liv, ke které ho poutá něco zvláštního a nakonec se ukáže, že je Liv s jeho světem propojená víc, než se zdálo.
Proč si chci knihu přečíst? Nejdřív mě kniha příliš neupoutala, ale pak jsem viděla trailer, na němž se podíleli mí oblíbení booktubeři, podívala se na knihu blíž a nakonec jsem i dostala chuť si ji přečíst.


Ivory and Bone – Julie Eshbaugh 
O čem kniha je? Jedná se o prehistorickou fantasy. Kol jednou jako nejstarší syn převezme vedení klanu po svém otci. Jednou se ale na břehu u jejich kempu objeví klan, se kterým se už před pěti lety setkali a nedopadlo to příliš dobře. Jedna dívka z nově příchozího klanu, Mya, se ke Kolovi nechová příliš dobře, i když on by si přál, aby mu věřila a stali se z nich přátelé. Teď se ale oba klany snaží o vzájemné přátelství a důvěru, jenže se do toho připlétá další klan. Lo se na první pohled zdá jako milá holka, ale s Myou ji pojí zvláštní minulost, která vede je k válce.
Proč si ji chci přečíst? Nejprve mě zaujala její obálka a pak to šlo prostě z kopce. Fantasy z prehistorické doby, okořeněná romancí a nepřátelstvím. Potenciál to určitě má, proto si ji ráda přečtu.

The Power of Six – Pittacus Lore
O čem kniha je? John Smith, Číslo Čtyři, přežil pokus jeho nepřátel ho zabít. A teď je na útěku. Příběh se přesouvá ve vyprávění k Číslu Sedm, dívce, která má sny o dalších Číslech a je připravená se s nimi sejít a bojovat proti jejich nepřátelům.
Proč si chci knihu přečíst? Četla jsem 1. díl už před delší dobou, ale líbil se mi. Nápad je prostě výjimečný a pro mě i dechberoucí. V červnu vychází 7. (a myslím, že i poslední) díl, proto je nejvyšší čas dohnat skluz a začít číst ty předchozí.

The Shadowhunter's Codex – Cassandra Clare, Joshua Lewis
O čem kniha je? Jedná se o slavný Kodex Lovců stínů, kde najdete vše, co potřebujete o jejich světě vědět. Jaká je jejich historie, jaké zbraně používají, jaké existují runy, čím se vyznačují Podsvěťané... A spoustu, spoustu dalších věcí.
Proč si chci knihu přečíst? Svět, ve kterém žijí Lovci stínů, patří k mým nejoblíbenějším. A je mi popravdě jedno, co si všichni myslí o tom, kolik knih o něm autorka neustále píše. Její knihy mám ráda a baví mě a to je hlavní. Kodex mám ale už dlouho rozečtený a pořád se nemůžu dostat ke konci. Proto chci tento měsíc začít číst znovu (jsem totiž teprve někde na 40 straně) a úspěšně ji dočíst.

2. června 2016

Shrnutí | Květen 2016


Opět se nevyhnutelně přiblížil konec dalšího měsíce, ale to s sebou přineslo i dobré zprávy – pomalu, ale jistě se blíží léto. V květnu se mi opět nashromáždilo několik nových pěkných kousků, že jsem sama byla jejich počtem mírně překvapená – ani mi nepřišlo, že bych si jich tolik kupovala.
Oproti tomu jsem na tom ale byla hůře v přečtených knihách – přečetla jsem pouze 5 kousků.

Tento měsíc vycházelo hned několik žhavých novinek, jmenovitě The Hidden Oracle a A Court of Mist and Fury. Pro mě to byly jedny z nejočekávanějších knih roku, protože je napsali mí oblíbení autoři a taky obě byly pokračování sérií.
The Hidden Oracle volně navazuje na knihy s Percym Jacksonem a na Bohy Olympu. Knihu jsem slupla za dva dny jako malinu, protože nebyla příliš tlustá a navíc se četla stejně dobře, jako jiné Rickovy knihy.
A Court of Mist and Fury jsem začala číst hned v den vydání, protože jsem jednoduše nedokázala odolat. Těšila jsem se na ni dlooouho a bylo příliš velké pokušení čekat, až mi dorazí domů. (Stejně si ji hodlám přečíst ještě jednou i v papírové podobě). Povím vám, že byla dokonalá. Prostě dokonalá.
Jako takovou oddechovku jsem si vybrala Noční můry!, které napsal můj oblíbený herec (ano, herec!). Byla to příjemná, milá a trošičku i strašidelná kniha, která mě bavila víc, než jsem očekávala. Navíc má oku lahodící zpracování, od obálky, přes vůni knihy, až po kresby doplňující příběh.
Další kniha byla The Wrath and the Dawn, kousek, který vyjde i u nás. (Ale znáte to, když si chcete něco přečíst a nedokážete počkat.) Tato kniha mě opravdu lákala dlouho a čím více jsem na ni narážela, tím více jsem si ji chtěla přečíst. A nelituji toho. Čím více času uplynulo od přečtení, tím více se mi líbí, protože se mi v hlavě usazuje její příběh a všechny ty krásné citáty a myšlenky. Byla více zaměřená právě na lásku a to mi tentokrát naprosto vyhovovalo, protože jsem si hlavní pár zamilovala.
Poslední knihou, kterou jsem přečetla byla kniha Feralové: Pod křídly vran. Její čtení byla tak trochu loterie, našla jsem ji náhodou v knihovně a řekla jsem si, proč ne. Přece jen, měla jsem ji v to-read listu už od loňska. Počítala jsem s tím, že je napsaná jednodušším stylem a že je pro mladší čtenáře, takže mě čtení docela bavilo, ale na zadek jsem si z ní nesedla.

Když to shrnu, vlastně jsem četla jen knihy, které si naprosto získaly mé srdce. Pokud tedy nepočítám Feraly a knihu, kterou mám rozečtenou už druhým týdnem a ne a ne v ní nějak více pokročit. Jde o knihu Ve službách spravedlnosti, která se pyšní hned třemi oceněními v žánru sci-fi. Musí se nechat, že je dobře promyšlená, nápaditá a originální, ale na druhou stranu se čte místy velmi těžce a občas jsem z ní zmatená. Sice se s každou kapitolou lepší, ale pořád čekám na nějaký boom, který mě donutí se od ní neodtrhnout.

Hlavním důvodem, proč jsem přečetla na můj vkus tak málo knih, bylo, že jsem strávila více než týden mimo ČR. V rámci školy jsme vyrazili na sportovní kurz do Itálie, do hezkého kempu San Francesco u moře, kde jsme každý den provozovali nějakou tu sportovní aktivitu, od hraní beach volejbalu, přes běhání, až po různé kolektivní hry. Navíc jsme se jeden den podívali do nádherných Benátek, které mě naprosto okouzlily. Mrzí mě jen, že jsme na Benátky neměli více času a tak doufám, že jednou se tam podívám znovu, abych měla čas na vše a mohla nasát tu skvělou atmosféru. Byl to skvělý týden, který jsem si nadmíru užila a klidně bych se tam i vrátila. I přes všechno to sportování to byla pohoda a vůbec mě nemrzí, že jsem si ani nenašla čas na čtení. Ten čas by tam vlastně byl, první den jsem přečetla kousek knihy, ale s dalšími dny jsem každou volnou chvilku využila spíše k odpočinku nebo jsme si s přáteli užívali moře. To bylo sice studené, ale byla škoda se nekoupat, když už tam člověk byl. Možná taky udělám článek s pár fotkami, pokud ne, tak rozhodně některé budou na mém Instagramu, jen co se přinutím se jimi prohrabat. :D

Jako takovou poslední odrážku k tomuto měsíci bych ráda upozornila na nový kalendář, který jsem zprovoznila pod názvem Jaké knihy vychází? Na kalendář se dostanete taky přes stránky v horním menu. Knihy tam budu přidávat jak české, tak anglické. Zatím teda je v rozpracovaném stadiu, přidala jsem spoustu českých knih, ale propracovávám se i k anglickým. :)

Přečtené knihy:


Nové knihy:



Nejdříve tedy recenzní výtisky. Z těch mám neuvěřitelnou radost, protože jde o samé pěkné knížky. Zatím mám přečtené jen Noční můry! (výborná kniha) a rozečteno Ve službách spravedlnosti. Itálie mi trochu narušila plány, ale snad to brzo doženu. :)


Škola dobra a zla: Poslední navěky je stejně jako její 2. díl z Klubu knihomolů, kde jsem ho koupila v aukci. Je to bichlička, ale vypadá nádherně.
Na Mechanického prince jsem se těšila pěkně dlouhou dobu a asi měsíc jsem ho měla předobjednaného u bux. Jsem moc ráda, že Yoli nechalo originální obálky a přidali jen zlatý rámeček (který navíc vypadá skvěle).
A když už jsem tedy objednávala Prince, trošku jsem objednávku rozšířila – Zamilovaní andělé je sbírka povídek k sérii Andělé, ze které jsem popravdě četla jen 1. díl, i když mám celou sérii doma.


Kořeny mi chyběly do komplet série. Na hraně zapomnění a Na Hraně věčnosti měli taky ve slevě a myslím, že se mi budou líbit. Všechny tři knihy patří ještě k objednávce z buxu.


Traviči ze země Caux jsou poslední knihou z buxu. Je škoda, že zbytek série už u nás vycházet nebude, ale jakmile přečtu 1. díl a pokud bude dobrý, sáhnu po 2. díle v angličtině.
Proroctví a Prozřetelnost jsem si koupila v Levných knihách. Série mě zaujala už dřív a jsem zvědavá, jestli bude stát za to.

A ještě úplně naposled tu mám 2 nejkrásnější přírůstky za tento měsíc. Protože obě knihy jsou s podpisem... A obě knihy jsou od mých oblíbených autorů. ACOMAF je naprosto dokonalá kniha a taky pěkně tlustá oproti předchozímu dílu. Pořád si v ní listuji a čtu si své nejoblíbenější pasáže a už se těším, až si ji přečtu znovu. :D
The Hidden Oracle je první díl z nové Rickovy série. Ta obálka je taky naprosto nádherná a i samotný příběh se mi hodně líbil, protože Apollo je skvělá a vtipná postava.


A ještě nakonec všechny pohromadě. Celkem mi tedy přibylo 16 nových knih. Popravdě mě to samotnou překvapilo, protože mi nepřišlo, bych nějak moc nakupovala. Aktuálně kvůli tomu taky řeším problém s místem, protože některé knihy potřebovaly na své určité místo ke knihám od stejného autora nebo ke své sérii, takže jsem kvůli tomu musela popřehazovat knihovnu a zrovna se mi přibližně 20 knih válí na zemi u skříně a čeká, co s nimi udělám. Problém je, že ta hromada se zvětšuje, ale místo, kam je dát, jsem stále nenašla. :D

Statistika blogu

Používá technologii služby Blogger.
Argyle Creme Template © by beKreaTief | Copyright © Začátek věčnosti