24. června 2016

Prvorozený | (RC) Recenze

Název: Prvorozený
Originální název: Förstfödd
Rok vydání: 2015
Autor: Filip Alexanderson
Série: ?
Díl: 1/?
Nakladatelství: Plus
Přeložila: Helena Matochová
Žánr: Fantasy, akční, thriller
Počet stran: 358

Pětadvacetiletý student Jonas si načerno vydělává na stavbách, aby uživil svou nemocnou matku. Jednoho dne se mu stane vážná nehoda, kterou však jako zázrakem přežije. Celý jeho život se obrátí vzhůru nohama a on musí najednou pochopit, kým je a co se s ním děje. Vzápětí Jonas zjišťuje, že po něm někdo jde a vydává se na útěk, který ho zavede do nejtemnějších zákoutí Stockholmu.

V jiné části města bývalá policistka Viveca Eldhová pátrá po pachateli, který upaluje osamělé bezdomovce vysokým napětím. Když dostane za úkol vyšetřit brutální rituální vraždu, znovu se jí vybaví vzpomínky na události z její vlastní minulosti.

Prvorozený je drsný, napínavý a akční román odehrávající se ve Stockholmu. Přináší i nádech nadpřirozena, díky kterému může čtenář pohlédnout na skutečnost úplně jinýma očima. Stockholm už nikdy nebude tím, co býval.
Jason je student, který žije pouze s matkou, o kterou se musí starat. Přivydělává si na černo na stavbách a občas ho trápí příšerné bolesti hlavy. Jednoho dne se mu stane nehoda, dostane na stavbě traverzou do hlavy. Jeho mozek je skoro na kaši a Jonas by neměl žít. Jenže přežije a tím teprve začínají všechny podivnosti, se kterými se bude muset potýkat. 
Viveca Eldhová byla kdysi policistka, ale teď pracuje pro podivnou organizaci Spolek a zabývá se ještě podivnějšími případy. Sama je totiž zvláštní a ne tak úplně člověk. Právě na vlastní pěst řeší případy bezdomovců, které někdo vraždí vysokým napětím a doslova z nich vysaje jejich duši. K tomu se musí Eldhová potýkat i s novým případem rituální vraždy dítěte.
Jonas a Eldhová nemají skoro nic společného, ale přesto jsou oba součástí jedné velké sítě tajemství, lží a intrik.

Prvorozený by mohl čtenáře upoutat už svou pěkně zbarvenou obálkou a popiskem, který slibuje „akční sci-fi thriller ze Stockholmu“. Já si ovšem myslím že škatulkovat knihu do kategorie sci-fi je poněkud nepřesné. Děj se neodehrává v budoucnosti, dokonce ani v alternativním moderním světě. Příběh se odehrává v našem světě, o který se ale nevědomky dělíme se zvláštními lidmi. Prvorozený tak připomíná spíše fantasy, což sice není na škodu, ale potom by nápis na obálce mohl mást čtenáře, kteří očekávají nějakou pořádnou scifárnu a dočkají se vlastně jen trochu zvláštních lidí, kteří umí zvláštní věci.
Fantasy prvky ale vůbec neubírají na akčnosti, právě naopak. Celá kniha je napěchovaná akčními scénami, neobsahuje žádné zbytečné tlachání a vatu na vyplnění hluchých míst.
S Eldhovou má čtenář možnost být na chvilku vyšetřovatelem a s Jonasem zase bude prožívat jeho trápení, ať už s bolestmi nebo s matkou. Později se Jonas dá na útěk a postupně se snaží přijít na to, co se s ním děje, proč se chová tak zvláštně, proč má tak zvláštní chutě. Odhaluje tajemství nejen o svém původu a zároveň nachází přátele a snaží se nalézt i sám sebe.

Autor se ponořil do vytvoření vlastního světa, kde se musí hrát podle jistých pravidel. Jeho snahou
nejspíš bylo vytvořit komplexní svět, který bude zajímavý, strašidelný a nebude rozhodně utopický. Chtěl čtenářům ukázat, že ani takoví lidé, kolem kterých se točí celý příběh, to nemají vůbec jednoduché, jejich životy jsou mnohdy velmi těžké, nebezpečné a plné skrývání se ať už před obyčejnými lidmi nebo sobě rovnými. Na co ale autor nepomyslel byly detaily. Je dobře, že nezatěžoval příběh každou nepodstatnou maličkostí, ale chyběly zde různé spojitosti a reálie, na které se prostě vykašlal a jeho svět proto nebyl dobře vykreslený. Určitě by mě potěšilo znát například původ oněch bytostí, které si vytvořil, znát, jak celkově funguje jejich svět, protože zde se mi dostalo pouze hrubé schéma. Myslím, že autorův nápad byl dobrý, ale nebyl zdárně dotažený do konce.
Díky tomu na mě působil Prvorozený pouze jako průměr. Jeho kladem je, že se čte dobře, protože, jak jsem už psala, autor se zbytečně u ničeho nezdržuje a nechává děj hezky plynout, postupně na pozadí proplétá příběhy různých lidí a odhaluje svá tajemství. Prvorozeného jsem přečetla za jeden den a to má kniha přes 350 stran a ještě je napsaná malým písmem, a to už o něčem svědčí. Proti knize mám své výhrady, ať už to jsou ty, které jsem psala výše, nebo celkový dojem z knihy. Postavy mi nevadily a k většině jsem i chovala sympatie. Hlavní protagonisté nebyli ani přímo záporáci ani kladní hrdinové, nesnažili se zachránit svět, jen svůj vlastní zadek, což se mi líbilo. Celkově mě kniha docela bavila a její námět se mi líbil. Podle mě by si Prvorozený zasloužil více pozornosti, nejen u nás, ale i ve světě. Myslím si, že čtenářům má příběh co nabídnout.
Podle konce a i autorova poděkování na konci se můžeme těšit i na pokračování, kdy se ho ale dočkáme, to už je ve hvězdách.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji společnosti Albatros Media.
Knihu si můžete objednat ZDE.
Zdroje obrázků: # #

2 komentáře:

Statistika blogu

Používá technologii služby Blogger.
Argyle Creme Template © by beKreaTief | Copyright © Začátek věčnosti