22. června 2016

Ve službách Spravedlnosti | (RC) Recenze

Název: Ve službách spravedlnosti
Originální název: Ancillary Justice
Autor: Ann Leckie
Série: Ve službách spravedlnosti
Díl: 1/3
Nakladatelství: Plus
Přeložil: Petr Kotrle
Žánr: Sci-fi, space opera
Počet stran: 360

Omračující space opera.
Ve vyhnanství na mrazivé planetě, kdesi ve vesmírném zapadákově, se originální hrdinka Breq pokouší o dokončení své mise. Kdysi bojovala v podobě obrovské vesmírné transportní lodi Spravedlnost Toren: měla k dispozici neomezenou umělou inteligencí a propojovala tisíce vojáků ve službách rádčké civilizace, jež ovládla celou galaxii. Nyní následkem zrady o své výlučné a vlivné postavení přišla a ocitla se za trest lapená v křehkém lidském těle, ke všemu ještě ženském. A zatím moc neví, co si s ním počít. Stojí před ní řada nezodpovězených otázek, ale především v ní hoří touha po pomstě.
Svým tématem ovšem přesahuje úzce scifistické publikum a oslovuje mnohem širší škálu čtenářů. Kniha krom celé řady jiných získala všechny tři nejprestižnější ceny v žánru sci-fi: Nebulu, Huga i cenu Arthura C. Clarka.
Pro většinu lidí musí být nepředstavitelné, jaké to je být umělou inteligencí, ovládat obrovskou transportní vesmírnou loď a zároveň být plně přítomen v desítkách, klidě i stovkách, dalších těl. Pro Spravedlnost Toren a její perifery je to normální, přirozené. Šokem pro ni je, když se pomocí jednoho zařízení její mysl rozštěpí na jednotlivé části a pouze jejímu jedinému 19. segmentu se podaří uprchnout z lodě, která bude záhy zničena. Breq se tak ocitá naprosto sama – pro ni je to něco nepředstavitelného. Přišla o vše, na čem jí kdy záleželo, přišla o celou posádku i o obrovský kus sebe samotné; její poslední žijící segment je pouhým stínem toho, čím kdysi byla. Ale přesto stále žije a také pořád má důvod žít – pomstu.

Přiznám se, že ze začátku jsem s knihou měla problém. Postavy mi dlouho byly naprosto cizí a já si k nim pořád nedokázala najít cestu. Nejdříve mi to bylo opravdu líto, protože jsem si moc přála se do knihy začíst a milovat ji, celkově tak nějak splňovala mé požadavky, které jsem od ní očekávala. Hlavní postava byla umělá inteligence. Kniha se odehrávala na ne jen jedné, ale více planetách (a ani jedna nebyla Země). Dokonce se čtenář ocitl ve vesmírných lodích a vznášedlech. Příběh sliboval akční sci-fi. Akorát to slovíčko akční nakonec trochu pokulhávalo.

Velká chyba podle mě byla hned na začátku, kdy se autorka nejspíš snažila čtenářům ukázat svět, který vymyslela, a zároveň mu nechat i nějaká tajemství. Z toho vznikl miš maš názvů, míst a osob, které si čtenář nemohl jednoduše nikam zařadit a často si tak mohl pokládat otázku „Kdo je sakra zase tohle?“
Myslím, že by knize prospěl slovníček na konci, aby si tak čtenář mohl vyhledat něco, na co už dříve narazil, ale nemůže si vzpomenout, co to bylo. Bohužel, v tomto případě se občas budete potácet příběhem jako slepí a nechápat o co tam jde.
Další minus knihy – nepodstatné detaily. Díky tomu se ke knize nedá dát přívlastek akční. Autorka se často zaměřuje právě na detaily, které sice hezky dokreslují prostředí, ale jsou opravdu potřebné? Opravdu je nutné vědět každou jednu maličkost, která nakonec v příběhu ani není důležitá? Kniha nabírá akčnost až ke konci, kdy se začíná rozplétat uzel tajemství.
Během čtení se taky budete muset smířit i s faktem, že se Ann Leckie často rozepisuje a odbočuje od jednoho tématu k druhému, aby čtenáři podala další informace o jejím světě. Opět, stejně jako s detaily, snaží se tím vyšperkovat příběh a dovést ho k určité dokonalosti a propracovanosti, ale co z toho ve skutečnosti vznikne? Akorát překážka v ději, díky popiskům se příběh zastaví, čtenář musí čekat, až se zase dozví, co bude dál a musí se prokousávat patosem, na který stejně brzy akorát zapomene.

Jenže jsem nakonec dala knize 4 hvězdičky. Určitě si říkáte proč? Odpověď je jednoduchá, prostě mě to začalo bavit. Nejdříve jsem si říkala, co na knize je, že získala hned 3 ocenění v žánru sci-fi, ale nakonec začínám i chápat, proč tomu tak je. Ve službách spravedlnosti je vlastně vskutku dobře propracovaný příběh, který se skládá z více časových rovin a více osobností. Kapitoly se střídají – v jedné vídáme Breq, jako samostatný segment, která se posunuje dál se svým plánem na pomstu, ale čtenář netuší, proč se chce mstít a komu. V další kapitole se pak příběh posouvá o spousty let zpět, k vesmírné lodi Spravedlnost Toren, k jejím segmentům a periferům a k planetě, na které teď částečně přebývá. Ten druhý příběh nás postupně seznamuje s minulostí Breq, s tím, kdo byla a čím se stala a hlavně proč. Postupně se jím prokousáváme až k tomu osudovému okamžiku, kdy zůstala sama.


Je tedy pravda, že mi trvalo déle se do příběhu začíst, ale postupně jsem si začínala vytvářet vztah k postavám i k příběhu samotnému a opravdu se mi líbilo, jaký svět autorka nabídla svým čtenářům. Ve službách spravedlnosti se nedá číst jako oddechová kniha, musíte do ní jít s tím, že není úplně jednoduchá a musíte se u ní soustředit, protože můžete brzy ztratit přehled. Stačí vám vynechat odstavec na tom špatném místě a už se naprosto ztratíte. Pokud se dá říct, že je nějaká sci-fi kniha originální, tak Ve službách spravedlnosti by mohla být jedna z nich. Profesionální fanoušci sci-fi v ní nejspíš najdou podobnosti s jinými knihami, ale přesto se zde určitě dá nalézt spoustu originálních prvků.
Co by se dalo vyzdvihnout jako prvek, který stojí za pozornost, je samotná Breq, která si jakožto UI musí zvykat na nový život, a to jí příliš snadno nejde. Často vzpomíná na to, co dokázala jako Spravedlnost Toren a dělají jí problémy rody. V jejím vlastním jazyce se totiž rody nerozlišují, a proto ona často na první pohled nepozná, jestli daná osoba je muž nebo žena. To taky může plést čtenáře, protože my lidi si přece automaticky vytváříme při čtení určité podoby postav. Ale jak si chcete někoho zpodobnit, když ani neznáte jeho pohlaví? Často je to matoucí a v našem jazyce právě používání pouze ženského rodu vyniká mnohem více, než v originále, ale dá se na to zvyknout.
I když mám proti knize své výtky, myslím, že se jedná o unikátní kousek, který by fanouškům sci-fi neměl utéct.  Někdo si knihu zamiluje, někomu se zase nebude líbit, ale přesto si kniha zachovává svou určitou originalitu a promyšlenost. Jsem zvědavá, jak celý příběh bude pokračovat a co má autorka ještě přichystané v rukávu.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Plus.
Knihu si můžete objednat ZDE.
Zdroje obrázků: 1 | 2

Žádné komentáře:

Okomentovat

Statistika blogu

Používá technologii služby Blogger.
Argyle Creme Template © by beKreaTief | Copyright © Začátek věčnosti