25. srpna 2016

Týdenní shrnutí #11


15.–21. 2016

Ahojte! :)
Minulý týden jsem zvládla přečíst 3 knihy, nejdříve jsem dočetla Red Rising, o které (a také o jejím autorovi) jsem básnila už v minulém shrnutí. Zasloužila si plný počet hvězdiček. Trvalo mi sice pár dní ji dočíst, ale to je proto, že její angličtina není vůbec jednoduchá. A páni! Kolik je tam nových názvů! A co teprve ten svět! Nechtěla bych v takovém světě žít... nejspíš. Určitě zní zajímavě, ale zase jak pro koho, záleží na tom, kam byste patřili. To nic ale nemění na tom, že tento svět je jeden z těch výborně propracovaných a za to Piercovi opravdu tleskám.

Potom jsem podlehla a ve slabé chvilce si koupila Nedej se od známe autorky Rainbow Rowell. Hned ten den, co mi přišla, jsem ji začala číst a dočetla ji den na to (o půl třetí v noci :D). Nemohla jsem se od ní prostě odtrhnout, i když byla trochu předvídatelná a ne příliš originální, ale autorka píše skvěle a Baz a Simon byli naprosto cute.

Poslední knihou byl pak Naslouchač od Petry Stehlíkové. České autory píšící fantasy (popřípadě dystopie) moc nečtu, nikdy mi žádná česká fantasy kniha nesedla. Naslouchač je ovšem výjimka. Četla jsem na ni spoustu pozitivních recenzí a tak jsem si říkala, že asi půjde o opravdu skvělý kousek. Nechtěla jsem si ji rovnou kupovat, takže když se objevila u nás v knihovně, okamžitě jsem ji popadla. Kniha má sice pomalejší rozjezd, ale stejně jsem ji ohodnotila plným počtem, protože si to opravdu zaslouží. Není tu žádná zbytečná romantická linka, hlavní hrdinka je na svůj věk vyspělá, muže z pětadvacítky jsem si oblíbila a svět, ve kterém se příběh odehrává, je geniální. Sice jsem se nejdřív ztrácela ve všech nových názvech, ale nakonec jsem příběhu propadla a bavil mě. 

Tento týden jsem se také konečně podívala na Sebevražedný oddíl. Podobné filmy mám ráda, ale tentokrát jsem nešla do kina z toho důvodu, že jsem si nebyla jistá tím, že by se mi zrovna tento film mohl líbit. Nakonec si myslím, že jsem i udělala dobře, že jsem se koukla až doma, protože jsem byla mírně zklamaná.
Harley byla z celého filmu definitivně nejlepší, správně praštěná a u ní jsem se nejvíc nasmála. Příběh mi ale přišel nic moc... Začátek byl ještě dobrý, ale pak už to šlo z kopce. Jen samé předvádění se, rvačky, přestřelky, skoro celý film se navíc odehrával jen v jednom prostředí a Enchantress v podání Cary Delevingne (kterou ve filmech nevidím zrovna dvakrát ráda) sice byla docela děsivá, ale v roli záporáka selhala.
Sebevražedný oddíl měl být brán spíš s humorem, ale třeba takový Deadpool pro mě byl mnohem zábavnější a celkově lepší. Ale nechci tu tyto dva filmy srovnávat, nechci ani SO srovnávat s něčím jiným. Beru to tak, že film byl pro mě spíš průměr, ale nebudu se bránit vidět ho znovu.

23. srpna 2016

Serafina a černý plášť | (RC) Recenze

Název: Serafina a černý plášť
Originální název: Serafina and the Black Cloak
Rok vydání: 2016
Autor: Robert Beatty
Série: Serafina
Díl: 1.
Nakladatelství: CooBoo
Přeložila: Jana Jašová
Žánr: Fantasy, pro děti
Počet stran: 288

Nevstupuj nikdy do temného lesa, číhají tam mnohá nebezpečí, která si budou chtít podmanit tvou duši.

Serafina vždy poslouchala svého tatínka a toulala se pouze po usedlosti Biltmore. Ale i tam – na chodbách obrovského domu – bylo vždy co objevovat, jen ji nikdo nesměl spatřit. Ale když začnou v domě mizet děti, jedině ona ví, kdo za tím stojí: hrozivý muž v černém plášti, který se po nocích toulá chodbami. Při děsivých zmizeních se Serafina spřátelí s Braedenem, synovcem majitelů usedlosti. Společně musí odhalit, kdo se pod černým pláštěm skrývá, dříve, než polapí všechny děti. Pátrání je ale přivede do lesa a teprve tam přijde Serafina na to, kým je, a zjistí, že jen ona může zachránit všechny děti. Ale podaří se jí přemoci tajemného muže v černém plášti?

17. srpna 2016

Pamatuji si vás všechny | (RC) Recenze

Název: Pamatuji si vás všechny
Originální název: Ég man þig
Rok vydání: 2015
Autor: Yrsa Sigurðardóttir
Nakladatelství: Metafora
Přeložil: (z německého překladu) Eduard Světlík
Žánr: Horor, mysteriózní, detektivka
Počet stran: 320

U ledového islandského fjordu leží vesnice duchů... královna islandské krimi přichází s mrazivým thrillerem, poprvé bez právničky Tóry, ale i tak naberete dech až na konci.

Když se tři mladí lidé z Reykjavíku rozhodnou, že koupí dům v opuštěné obci v pustých západních fjordech, netuší, co všechno je tam čeká. Co bude odhaleno a co probuzeno. Gardar, jeho žena Katrín a společná kamarádka Líf se chtějí pustit do renovace domu, ale brzy se začnou dít divné věci. Na podlaze se objevují mokré šlápoty, někdo trousí po pokojích mořské mušle, ozývají se podivné zvuky. Mobily se jim záhadně vybijí a loď pro ně má přijet až za několik dní. Jiná cesta z oněch mrazivých pustin nevede. Jsou tu úplně sami. Nebo ne...?

V malém městečku na druhé straně fjordu vyšetřuje policistka Dagný spolu se svým kamarádem, psychiatrem Freyrem, sérii nepřirozených úmrtí. Stopa vede do zaprášených archivů s policejními složkami z minulého století. Jak by ale tehdejší zločiny mohly souviset s nedávným záhadným zmizením Freyrova malého syna?

Záhady se vrší jedna na druhou a pomalu se začínají propojovat do řetězce děsivých událostí. Příšerná pravda musí být odhalena. Mrtví si někdy pamatují víc, než bychom si přáli...

Ale pokud byste si snad chtěli říct „vždyť je to jen spisovatelčina fantazie", nebuďte si tak jistí a vězte, že příběh je (přinejmenším zčásti) postaven na skutečných událostech.

15. srpna 2016

Týdenní shrnutí #10


8.–14. 8. 2016
Opět vás vítám u dalšího malého knižního shrnutí. :)
Za poslední týden jsem toho nepřečetla moc (no dobře, 3 knihy, to není málo, ale to hned v prvních 3 dnech a pak konec). Trochu jsem se rozjela s contemporary a na GR jsem narazila na jednu knihu – Rule. Má hodnocení 4,19 a hodnotilo ji skoro 80 tisíc lidí, což je opravdu slušný počet. Říkala jsem si tedy, že by mohlo jít o dobrou, nenáročnou knížku a zkusila jsem ji. Nesedla mi. Ani nevím jak, ale došla jsem do třetiny, ale pak jsem e-knihu radši zavřela s tím, že ji možná dočtu někdy jindy. Nebyla to přímo špatná kniha, ale mně jednoduše nesedly postavy a Rule (hlavní postava) mi lezl na nervy. Přesto ale nechci knihu nechat nedočtenou, protože by se z ní třeba mohlo vyklubat něco dobrého, takže to s ní určitě ještě zkusím.

Když nepočítám ještě dalších 5 „rozečtených“ knih, se kterými ne a ne se dostat někam dál, mám tu jednu, kterou opravdu čtu a pomalu se blížím ke konci. Jedná se o sci-fi Red Rising, na které jsem narazila už před docela dlouhou dobou, ale tenkrát jsem ještě nečetla v angličtině, takže jsem knihu jen zařadila do to-read listu a zapomněla na ni. Nedávno jsem ale u Tashi, jedné z mých oblíbených booktuberek, našla starší video s Piercem Brownem, autorem Red Rising. A teď... Můžeme prosím jen na chvilku obdivovat jak je Pierce Brown úžasný? :D Nejenže je fakt pěkný, ale je taky nerd a působí neskutečně sympaticky. Ještě nikdy jsem asi nečetla knihu jen kvůli autorovi (pokud jsem už od onoho autora nečetla něco jiného), ale s Piercem jsem udělala výjimku. Jeho kniha si navíc drží skvělé hodnocení a má mnoho kladných recenzí. Jak jsem už psala, pomalu se blížím ke konci a jsem z ní nadšená. Čekala jsem sice něco jiného, ale líbí se mi, kam autor příběh směřuje, a jeho svět je úžasně promyšlený a postavy jsou pěkně propracované. 

A teď už ke knihám, které jsem přečetla. První byla Pamatuji si vás všechny od známé islandské autorky Irsy Sigurðardóttir a zrovna se snažím sesmolit recenzi. Kniha mě velmi mile překvapila, byla strašidelná a napínavá, vyzařovala z ní mrazivá atmosféra a číst ji v noci bylo opravdu nebezpečné, zvlášť když jsem pak chtěla jít spát a nedokázala zapomenout na události z knihy. Autorka do příběhu skvěle zapojila duchy a její styl psaní vytvářel výbornou atmosféru.

Po Yrse jsem se pustila do něčeho více letního. Jednalo se o knihu Nowhere But Here, kterou jsem měla v merku už dlouhou dobu, ale její čtení jsem pořád odkládala. Byla to hezká kniha, ale ne úplně dokonalá. Měla být o motorkářích, ale ti v ní nějak zanikli. Hráli spíš druhé housle a Nowhere But Here tak vypadá jako obyčejná kniha o vztazích, rodině a rodinných tajemství, ale líbila se mi. A navíc ta obálka! Uznejte, že je opravdu krásná, od výborného výběru písma, přes letní barvy, až po muže na motorce.

Poslední knihou byla Serafína a černý plášť. Nejspíš jste o ní už minimálně slyšeli, vyšla nedávno u CooBoo a jde o knihu spíše pro mladší čtenáře, která se odehrává na panství Biltmore, ale obsahuje nadpřirozené prvky. Jejím velkým plusem bylo, jak skvěle se četla. Styl psaní nebyl vůbec náročný a během pár hodin i s přestávkami jsem se dostala na konec.

Ke konci bych vám ještě chtěla ukázat jednu novinku, ze které jsem nadšená. Kniha zatím nevyšla, vydání se plánuje na únor příštího roku. Jde o druhý díl ze série Mirador (mou recenzi na první díl si můžete přečíst zde) od autora Dana Wellse. U nás vyšly dvě jeho knihy – Já nejsem sériový vrah a Já, monstrum. Známá je i jeho další série Partials, která se dočkala slovenského překladu. Mně se první díl, Bluescreen, líbil a nemohla jsem se dočkat, kdy se na GR konečně objeví obálka a anotace. A teprve před pár dny jsem si všimla, že už je skutečně tam. Druhý díl nese název Ones and Zeroes a má opět povedenou obálku (i když obálka Bluescreenu se mi líbila o něco víc) a anotace slibuje napínavý a dobrodružný děj.

To je ode mě prozatím vše, mějte se krásně! :)

Jakou knihu právě čtete vy? :)

10. srpna 2016

Týdenní shrnutí #9


1.–7. 8. 2016
Myslím, že v knižním světě se najde jen málo lidí, kteří by neslyšeli o Harry Potter and the Cursed Child. Hned v den vydání jsem měla Goodreads (a kdyby jen GR, ale i Instagram, Facebook,...) zaplněný jen touto knihou a najít něco jiného bylo skoro nemožné. Toto šílenství na mě mělo docela velký vliv, takže jsem se s naprostým nadšením pustila do čtení i já. Samozřejmě, že číst scénář bylo něco úplně jiného, ale i tak mě toto „pokračování“ bavilo. Určitě nejsem sama, kdo se naprosto zamiloval do Scorpiuse. <3 Nejdřív, když jsem viděla všechny ty nadšené komentáře, nevěděla jsem, co si o tom myslet, ale pak se Scorpius objevil na scéně a okamžitě si mě získal. U ostatních postav jsem to měla složitější a byla jsem rozčarovaná nad jejich chováním. Čtení The Cursed Child ve mě probudilo touhu si opět přečíst HP, tentokrát v angličtině, ale asi to ještě na chvilku odložím, protože můj TBR seznam je opravdu dlouhý. :D

Přečíst The Cursed Child mi trvalo pár dní, i když bych knížku zvládla klidně za pár hodin. Díky tomu mi ale došlo, že se opět dostavuje má čtecí krize a že nedokážu vydržet u jakékoliv knížky příliš dlouho. A jak takové situace vždy řeším? Přečtu si nějakou contemporary, protože většinou právě ta jednoduchá zápletka mě udrží při čtení. A právě tak jsem se dostala k It Ends With Us, novince od Colleen Hoover. Po pár dnech od dočtení konečně můžu o knížce normálně mluvit, abych nebyla zavalena všemi různými emocemi. Jak se mi kniha líbila si můžete přečíst v recenzi.
Prosím, prosím, aby některé nakladatelství vydalo tuto krásku i u nás, protože je perfektní, srdcervoucí, skvěle napsaná a prostě úžasná. A vážně bych chtěla, aby si ji přečetla i moje mamka, které má podobné příběhy ráda, ale anglicky umí možná tak dvě slova.

A závěr týdne doplnila kniha The Deal od Elle Kennedy, která u nás vyšla pod názvem Návrh. Dala jsem jí zasloužených 5*, protože byla milá, vtipná, nebyla nudná a mezi hlavními hrdiny to opravdu jiskřilo. A navíc... hokejisté! Ti dávali této knize jiskru a hned se mi četlo lépe, než kdyby byli všichni např. fotbalisté. Co mě potěšilo je, že série se skládá ze samostatných novel, každá vypráví o jednom ze čtveřice kamarádů. To jsem zprvu netušila a bála jsem se, co by další díly mohly přinést.

Tak trochu jsem teď propadla contemporary knihám (asi za to může to léto), takže určitě v nich budu dál pokračovat. Minimálně bych si chtěla přečíst zbytek série Off-Campus a knihu Walk the Edge.

5. srpna 2016

It Ends With Us | Recenze

Název: It Ends With Us
Rok vydání: 2016
Autorka: Colleen Hoover
Nakladatelství: Atria Books
Žánr: Contemporary, new adult, romance
Počet stran: 384

Lily hasn’t always had it easy, but that’s never stopped her from working hard for the life she wants. She’s come a long way from the small town in Maine where she grew up—she graduated from college, moved to Boston, and started her own business. So when she feels a spark with a gorgeous neurosurgeon named Ryle Kincaid, everything in Lily’s life suddenly seems almost too good to be true.

Ryle is assertive, stubborn, maybe even a little arrogant. He’s also sensitive, brilliant, and has a total soft spot for Lily. And the way he looks in scrubs certainly doesn’t hurt. Lily can’t get him out of her head. But Ryle’s complete aversion to relationships is disturbing. Even as Lily finds herself becoming the exception to his “no dating” rule, she can’t help but wonder what made him that way in the first place.

As questions about her new relationship overwhelm her, so do thoughts of Atlas Corrigan—her first love and a link to the past she left behind. He was her kindred spirit, her protector. When Atlas suddenly reappears, everything Lily has built with Ryle is threatened.

3. srpna 2016

Povolání žebrák | (RC) Recenze

Název: Povolání žebrák
Originální název: Je tape la manche: Une vie dans la rue
Rok vydání: 2016
Autoři: Jean-Marie Roughol, Jean-Louis Debré
Nakladatelství: Omega
Přeložila: Blanka Carrière
Žánr: Román, biografie, světová literatura
Počet stran: 136

Jean-Marie Roughol strávil na ulici více než dvacet let. Když jednoho večera žebral před obchodem, navrhl projíždějícímu cyklistovi, že mu, než si nakoupí, pohlídá kolo. Ten cyklista se jmenoval Jean-Louis Debré. Z následujících setkání těch dvou se mezi bezdomovcem a bývalým francouzským ministrem vnitra a předsedou Ústavní rady zrodil zvláštní důvěrný vztah. Do té míry, že první z nich, souhlasil s nápadem druhého, aby napsal příběh svého života.
Svědectví sedmačtyřicetiletého „dítěte ulice“ nic nezastírá ani nepřikrášluje. Na dlažbě devatenáctého pařížského obvodu, ve kterém prožil část dětství, i na chodnících super elegantní ulice Marbeuf, zažil Jean-Marie léta bídy a strádání: první pokusy o žebrání, první lásky, první přátelství, squaterské domy, vchody a východy metra, lavičky v parku a ty nejubožejší zaplivané hotely.
Svědectví o drsné realitě lidí žijících na ulici přináší čtenářům nejen pohled do světa násilí, strachu a bídy, ale i příběhy solidarity a kamarádství…

Týdenní shrnutí #8

25.–31. 7. 2016
Vítám vás u dalšího týdenního shrnutí. :)

Opět 4 knížky. Zase to stejné číslo už 3. týden. :D Tak se na ně tedy pojďme podívat. :)

V TBR na červenec jsem měla Trnového prince a tak jsem se konečně přinutila ho přečíst. No... Asi jsem ještě nikdy nečetla příběh někoho tak šíleného, zvráceného a ujetého jako byl Jorg. Ale čekala jsem to. Přesto jsem byla občas v šoku. Protože... Řeknu to tak, kdyby byl Jorg starší, fajn, beru to a nepozastavuju se nad tím, co se mu honilo hlavou nebo co dělal. Ale bylo mu 14 let. 14! To přece není normální. Někdy mi ani nepřišlo, že čtu o čtrnáctiletém klukovi. Je sice pravda, že právě kvůli věku jeho zvrácenost ještě více vynikala, ale i tak to bylo prostě trhlé. K Jorgovi jsem si nedokázala vytvořit žádný vztah, možná až na to, že jsem mu přála, aby uspěl ve svých plánech. Kniha samotná špatná nebyla, bylo to něco jiného, než na co jsem zvyklá a jistým způsobem se mi to líbilo. Nejvíce jsem ale byla zmatená ze zmínek o antických filozofech. Co sakra dělali v tomto smyšleném světě? Nakonec se ukázalo, že autor nějakým způsobem zakomponoval svůj svět do podoby Evropy... Ale nic bližšího po mně vědět nechtějte, sama jsem z toho ještě trochu zmatená. :)

Po dvou měsících čekání mi také dorazila kniha The Kiss of Deception, kterou jsem objednávala ještě spolu se sérií The Wrath and the Dawn. Knihy jsem objednávala v českém e-shopu, kvůli solidní ceně, ale asi už to nikdy neudělám. Počítala jsem s tím, že to bude trvat, ale ne až tak dlouho. A to jsem navíc měla objednanou ještě knihu The Heart of Betrayal, kvůli které by se objednávka pozdržela ještě o další 2 týdny... Přitom původně mi celá měla dojít už 17.7. a ještě 22.7. se nic nedělo. Tak jsem poslala mail a nakonec jsme se dohodli, že mi pošlou jen tyto 3 knihy, jinak bych ještě teď objednávku vyhlížela. 
Zpátky ale k The Kiss of Deception. Do knihy jsem se chtěla pustit už dávno, protože ji všichni vychvalovali a hlavně měla překrásnou obálku. Dala jsem jí nejdřív 4*, ale nakonec jsem ještě jednu ubrala. Zápletka byla předvídatelná, první půlku se vůbec nic nedělo a takzvaný nájemný vrah vůbec nedosahoval své pověsti. Spoustu lidí si stěžovalo, že se Cealena v prvním díle série Skleněný trůn nechovala jako vražedkyně. Tak se seznamte s někým, kdo ji daleko předčil. Měl přijet, zabít, odjet. A co on udělala? Přijel, zůstal a nejspíš se i zamiloval... Kdyby to byl opravdu dobrý nájemný vrah, ani by neměl šanci se zamilovat. Prostě by udělal, co měl, bez otázek, bez zdržování.
Přesto bych si ráda přečetla i druhý díl (a určitě i třetí), jelikož tento skončil cliffhangerem a já jsem opravdu moc zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál. A snad se mi i další díly budou víc líbit.

Hned potom jsem se pustila do knihy The Rose and the Dagger. První díl jsem si zamilovala a tento nebyl také vůbec špatný. Nedala jsem knize plné hodnocení, protože mi tu něco chybělo. První půlka byla docela nudná a pořádně se nic nedělo. Později se příběh rozjel a najednou mi přišlo, že se toho děje až moc. Čekala jsem, že celou knihu stráví Shazi hledáním cesty ke zrušení Khalidovy kletby a také hledáním pomoci jejímu otci, který se zapletl s černou magií. Ale odpověď se našla až příliš rychle. Chvilku se Shazi učila magii, ale to také hned skončilo. Dokonce jsme tu měli chvilku i něco jako válku. Prostě mi to přišlo tak trochu jako mišmaš, ale i tak jsem si čtení užila. Khalida jsem měla pořád ráda stejně jako v prvním díle, Tariq mi opět lezl na nervy a našla jsem si novou postavu, u které jsem měla oči neustále v sloup – Irsu, Shaziinu sestru. Jak mě tahle holka dokázala lézt na nervy! Už jsem nějakou dobu nepotkala někoho tak nerozhodného a neschopného.

Čtvrtou knihou je The Power of Six od dvojice, která píše pod pseudonymem Pittacus Lore. Tento týden to byla už druhá kniha, co mě zklamala.
Nápad této série mě naprosto fascinuje. Posledních pár přeživších proti celé planetě nepřátel, kteří se je snaží stůj co stůj pozabíjet. Ale to není všechno, co se mi na sérii tak líbí. Jde o celkovou ideu a o to, co se dělo ještě před prvním dílem, na planetě Lorien. Líbí se mi schopnosti Čísel. Jejich neustálý útěk před Mogy je prostě strhující a napínavý. Proto mě mrzí, že autoři to takto pokazili. Série má mnohem větší potenciál. V příběhu se zabývají naprostými zbytečnostmi a radši řeší nějaké milostné mnohoúhelníky, než aby se zabývali spíš tím sci-fi tématem. Ale ani tak nad sérií nezanevřu, pokusím se číst dál a doufám, že se to bude jenom zlepšovat.

Většinou si nepamatuju, jaké filmy během týdne vidím, pokud na ně nejdu do kina. Uprostřed týdne jsme se vypravili opět na horor, tentokrát na Zhasni a zemřeš.
Tak tento film mě fakt dostal. Miluju horory (i když se pak v noci bojím :D) a viděla jsem jich už spoustu, ale Zhasni a zemřeš patří k těm nejlepším. Po celou dobu jste totiž v napětí a skoro ani nemáte chvilku na oddech. Námět nebyl přitom vůbec složitý, jen pouze světlo a tma, a z toho tvůrci vytvořili něco opravdu úžasného a strašidelného. „Strašidlo“ vás totiž může dohnat kdekoliv, stačí jen pokud je tma. Není kam utéct. A co teprve když vám vypadne elektřina a baterky vám zhasínají? (Po filmu jsem chtěla jít okamžitě nakoupit zásobu baterek, víte co, jen tak pro jistotu.)
Během promítání se dokonce stalo, že minimálně 6 lidí ze sálu odešlo uprostřed filmu, nejspíš už to na ně bylo asi fakt moc. Mě samotné ještě teď naskakuje husí kůže, když si na film vzpomenu. A rozhodně se už nemůžu dočkat, až se na něho podívám znovu. :))

2. srpna 2016

TBR | Srpen 2016


Červenec je už za námi a čeká nás ještě jeden letní měsíc. Tentokrát jsem trochu snížila počet knih, které bych si chtěla v srpnu přečíst. Vlastně jich je opravdu hoooooodně, které mám ve svém to-read listu, ale jsem realista a vím, že bych jich nedala za srpen moc. Navíc se chystám pustit se i do nějaké povinné četby, čímž se omezí čtení ostatních knih.

Co mi už začíná být opravdu trapné je, že jsem opět nedočetla The Shadowhunter's Codex. :D Takže ho opět přesouvám na další měsíc a snad ho tentokrát už úspěšně přečtu. (Držte mi palce.) Byla to jediná kniha z mého červencového seznamu, kterou jsem zdárně nedala do konce. Důvod je jednoduchý, prostě jsem u něho nikdy nedokázala vydržet příliš dlouho. Stačilo mi pár stran a knihu jsem odložila, abych si přečetla něco jiného.


The Shadowhunter's Codex – Cassandra Clare, Joshua Lewis
     Asi ani nemusím znovu zmiňovat, jak mám ráda Lovce stínů. A tentokrát kodex už opravdu dočtu.

Serafína a černý plášť – Robert Beatty 
     Už před vydáním mě tato kniha nalákala. Nedávno jsem navázala spolupráci s internetovým knihkupectvím Megaknihy a vybrala jsem si právě tuto knihu. Anotace zní skvěle, tak jsem zvědavá.

Pamatuji si vás všechny –  Yrsa Sigurðardóttir 
     Detektivka od islandské spisovatelky mě nalákala hned jak jsem ji uviděla a jsem zvědavá, jak do toho budou zakomponováni ti duchové. Tuto knihu jsem dostala na zkoušku od nakladatelství Metafora a už se na ni těším.


Trnový král – Mark Lawrence
     Roztříštěná říše je pěkně zvrácená série, která si mě získala už prvním dílem. Jsem zvědavá na staršího Jorga a jeho další cíl.

Naslouchač – Petra Stehlíková 
     Naslouchače jsem úplně náhodou ukořistila v knihovně, když jsem si šla pro Trnového krále a mamce pro nějakou knihu. Už pár dní předtím jsem koukala na internetu, jestli už ji u nás mají a pořád nic. A teď se jen tak koukám na nové knihy a ona tam! Samozřejmě jsem ji okamžitě popadla, co kdyby na ni měl zálusk ještě někdo jiný? Přečíst bych si ji chtěla hlavně proto, že je od české autorky a navíc je velmi kladně hodnocená.

Siege and Storm – Leigh Bardugo 
     A poslední kniha, kterou ale budu jen dočítat. Dostala jsem se přibližně do 1/4, pak jsem knihu odložila a už se k ní nevrátila.

Shrnutí | Červen + červenec


Ahoj všichni!
Toto měsíční shrnutí zahrnuje dva poslední měsíce, protože jsem na červnové nejdříve zapomněla a pak mi došlo, že bych ani neměla o čem psát, jelikož mi v červnu nepřibylo do knihovny nic nového a přečtených knih také nebylo moc.
Takže jsem tedy popadla všechny nové knihy a vydala se je vyfotit... Stihla jsem ale zvěčnit sotva 3 knihy a už mi foťák hlásil vybitou baterii. Asi si dokážete představit, jakou jsem měla radost. :D
Ale víte co? Meztím, co čekám, až se mi nabijou baterky (asi bych si měla dát nabít i ty druhé rovnou, aby se mi něco podobného zase nestalo), tak mezitím sepisuju tento článek.

Přečtené knihy za červen


Celkem přečtených knih: 6
Celkový počet přečtených stran: 2027
Nejlepší kniha: Let 305 
Na počet hvězdiček se nekoukejte, to by vyhrál Vzestup a pád.
Nejhorší kniha: The Glittering Court
Oblíbený pár: Kol a Mya (Ivory and Bone)
Tyto dva jsem si prostě nemohla neoblíbit. 
Oblíbená hrdinka: Breq (Ve službách spravedlnosti)
Řekněme, že to byla žena... U umělé inteligence se to těžko pozná, ale já ji během čtení měla za ženu.
Oblíbený hrdina: Rolan (Vzestup a pád)


Přečtené knihy za červenec



Celkem přečtených knih: 16
Celkem přečtených stran: 5 914
Nejlepší kniha: Ódinovo dítě
Největší překvapení a zároveň úžasná fantasy z mrazivého prostředí. Ale i tak Ódinovu dítěti šlape na paty Město schodů (Vidíte, knihy od HOSTu jsou prostě úžasné!) a Stínová královna byla taky moc dobrá. :)
Nejhorší kniha: Život jedna báseň
Oblíbený pár: Bianca a Wesley (The DUFF)
Ach, tito dva... Neskutečně jsem si je oblíbila, ale žhavými kandidáty byli ještě Anna a Kaidan ze Svůdné trilogie... A taky Shazi a Khalid z The Rose and the Dagger.
Oblíbená hrdinka: Six (The Power of Six) a Hirka (Ódinovo dítě)
Nemohla jsem si vybrat jen jednu. :D Prostě ne. Six je jedna z mých oblíbených badass hrdinek a Hirka je výjimečná holka. Obě jsem si oblíbila.
Oblíbený hrdina: Rime (Ódinovo dítě)


Nové knihy

V červnu jsem se mírnila a nepřibyla mi ani jedna kniha, ale to jsem si bohatě vynahradila v červenci. :)

Nejdříve recenzní výtisky. :) Serafína a černý plášť mi dorazila od Megaknih, se kterými jsem zrovna navázala spolupráci, za kterou jsem opravdu šťastná, protože jejich přístup je na jedničku. :) Pamatuji si vás všechny je na zkoušku od nakladatelství Metafora. Zkoušela jsem jim psát a dali mi šanci, i když mají dost blogerů, tak uvidím, jak to bude v budoucnu. :)


Opět dva recenzní výtisky. Povolání žebrák od knih Omega, na kterou akorát píšu recenzi. Stínovou královnu jsem získala od Baronetu, za což jsem skákala radostí, protože jsem to vůbec nečekala a navíc jsem se na knihu těšila už od chvíle, kdy vyšla v originále. :)


Ódinovo dítě je už poslední recenzák tento měsíc, tentokrát od Arara.cz. Po knize Six of Crows jsem toužila už pěkně dlouhou dobu a nakonec jsem si pořídila toto překrásné vydání v pevných deskách, které má černé okraje stránek. 


Passenger jsem si koupila u bux.cz za slušnou cenu. Kniha mě taky lákala už dlouho a když mi kamarádka poslala odkaz, že ji zde mají docela levnou, neodolala jsem. The Kiss of Deception byl taky můj dlouhodobý sen. Příběh mě trochu zklamal, ale kniha samotná je prostě překrásná a i když jde o paperback, je udělaná naprosto skvěle, takže se hřbet vůbec neláme.


A nakonec dvě poslední knihy, série The Wrath and the Dawn, jejíž první díl vyjde už brzy i u nás. Já jsem 1. díl četla už kdysi na čtečce, ale nakonec jsem se rozhodla pořídit si oba díly domů. Tato série je mou srdeční záležitostí. :)


A nakonec ještě všechny pohromadě. :) Jako skoro vždy, musela jsem je fotit 2x, protože když jsem je všechny uklidila a schovala na svá místa, zjistila jsem, že jsem na jednu knížku zapomněla. :D Takže doufám, že teď už jsou opravdu všechny a že si třeba za pár hodin nevzpomenu, že jsem jednu knihu úplně vynechala. :)
Celkem mi tedy za červenec přibylo 10 knih, některé z nich mám už přečtené, na jiné se chystám velmi brzy.
A jaký byl váš měsíc? Co nového jste si pořídili? :)

Statistika blogu

Používá technologii služby Blogger.
Argyle Creme Template © by beKreaTief | Copyright © Začátek věčnosti