3. srpna 2016

Povolání žebrák | (RC) Recenze

Název: Povolání žebrák
Originální název: Je tape la manche: Une vie dans la rue
Rok vydání: 2016
Autoři: Jean-Marie Roughol, Jean-Louis Debré
Nakladatelství: Omega
Přeložila: Blanka Carrière
Žánr: Román, biografie, světová literatura
Počet stran: 136

Jean-Marie Roughol strávil na ulici více než dvacet let. Když jednoho večera žebral před obchodem, navrhl projíždějícímu cyklistovi, že mu, než si nakoupí, pohlídá kolo. Ten cyklista se jmenoval Jean-Louis Debré. Z následujících setkání těch dvou se mezi bezdomovcem a bývalým francouzským ministrem vnitra a předsedou Ústavní rady zrodil zvláštní důvěrný vztah. Do té míry, že první z nich, souhlasil s nápadem druhého, aby napsal příběh svého života.
Svědectví sedmačtyřicetiletého „dítěte ulice“ nic nezastírá ani nepřikrášluje. Na dlažbě devatenáctého pařížského obvodu, ve kterém prožil část dětství, i na chodnících super elegantní ulice Marbeuf, zažil Jean-Marie léta bídy a strádání: první pokusy o žebrání, první lásky, první přátelství, squaterské domy, vchody a východy metra, lavičky v parku a ty nejubožejší zaplivané hotely.
Svědectví o drsné realitě lidí žijících na ulici přináší čtenářům nejen pohled do světa násilí, strachu a bídy, ale i příběhy solidarity a kamarádství…
Bezdomovec. Žebrák. Všichni tato slova známe, ale možná si plně neuvědomujeme, co se za nimi skrývá. Tyto lidi potkáváme na ulici, odvracíme od nich tvář nebo se nám jich v opačném případě zželí a hodíme jim pár drobných. Jenže neznáme jejich příběhy. Nevíme nic o jejich životech, nevíme co dělali, kým byli. Možná si za svůj současný stav mohli sami, ale možná s nimi jen život pěkně vymetl.

Bývalý francouzský ministr vnitra Jean-Louis Debré jednoho dne potká žebráka Jeana-Marie Roughola a dají se do řeči. Asi si říkáte, co by si zrovna oni dva, lidé z naprosto odlišných světů, mohli říct? Ale jak sám pan Debré řekl: „Dává mi víc, než já jemu.“ Protože tento obyčejný muž měl opravdu co říct.
Strávil 20 let na ulici. Často se ocitl na úplném dně, jindy zase zažil lepší dny. Měl ženu, děti, přátele, práci, ale nakonec skončil vždycky u toho, co mu šlo nejlíp – u žebrání.
Ale otázkou zůstává, jak se tento muž na ulici vůbec ocitl? Jaké zažil dětství? Má zvědavost byla v odpovědích na tuto otázku neukojitelná, přála jsem si vědět, co bylo na obyčejném žebrákovi tak zvláštního a nakonec mě jeho příběhy začaly zajímat ještě více.
Podobný příběh jsem opravdu nikdy nečetla. Kde bychom se taky jinak mohli setkat s pravdivým příběhem o muži z ulice? Tedy, doufejme, že je pravdivý a že si ho autor nepřikrášlil. Ovšem to, co se čtenářům dostane do rukou je skutečné zajímavé čtení. Nemusíte se bát toho, že by byla kniha plná násilí a nechutných scén. Její surovost spočívá ve tvrdé realitě, ve které žijí lidé na ulici.
Autor vypráví svůj životní příběh už od útlého dětství až po současnost formou vzpomínek, proto nečekejte v knize mnoho dialogů. Kniha je opravdu velmi čtivá, napsaná spíše jednoduše, často kratšími větami, díky čemuž nebudete mít problém se začíst a přečíst ji během chvilky.

Všechny příběhy, které autor popisuje, na sebe nemusí nutně navazovat, ale každý v sobě něco má. Ať už to je názor na současný stav společnosti a jak se mění, nebo jsou to jeho zážitky – se žebráním, jeho triky, jak si vydělat nejvíc, v jakou dobu, na jaké lidi se obracet,... Dozvíme se i o jeho zkušenostech s herectvím nebo o jeho přátelích, kteří také neměli lehké životy.

Nahlédnout do hlavy Jeana-Marie Roughola byl opravdu zážitek. Jeho osud mě zasáhl, hlavně ve chvílích, kdy jsem četla o jeho dětství a o jeho rodičích, ať už těch skutečných nebo adoptivních. Soucítila jsem s ním, když mu život neustále házel klacky pod nohy, ale někdy jsem na něj byla rozlobená, protože dokázal zahodit skvělé příležitosti kvůli hloupostem. Ve svém oboru se ale nakonec stal mistrem, proto se k němu také neustále vracel. 

Místy mě kniha dokázala i rozesmát, někdy za to mohly i samotné zážitky, ale jindy i to, jak autor mluvil o žebrání jako o skutečné práci, i když v podstatě to je něco, čemu se člověk musí vyučit, aby z toho něco měl, a ono se to ani nezdá, ale i při žebrání se člověk nadře a je to taky nebezpečné. Hold, život žebráka není vůbec jednoduchý, jak by si někteří mohli myslet. Myslím, že nikomu neuškodí poznat něco víc ze zákulisí tohoto života a uvědomit si, jaké to je žít na úplném okraji společnosti.

Mě samotnou příběh pohltil, ale více si mě získala především první část příběhu, kdy na sebe autorovo vyprávění ještě jakž takž navazovalo. Potom přišly jednotlivé historky, které měly sice co nabídnout, ale absolutně jsem neměla tušení, v jakém období se nacházím.
Jediné, co mi na knize vadilo, byl občas styl psaní. Samozřejmě jsem neočekávala žádné velkolepé dílo, vadilo mi jen časté používání věty „To byla paráda!“ a jí podobných. Jinak byl styl psaní někdy i nespisovný a dala se tu najít i hantýrka lidí z ulice, ale to mi vůbec nevadilo, spíš naopak. Celkově se mi kniha četla velmi dobře.

Kniha Povolání žebrák mi ukázala úplně jiný svět a přinutila mě si uvědomit, jaké by to bylo žít podobný život. Bylo to zajímavé čtení, které vám mohu doporučit.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji mockrát nakladatelství Omega.
Knihu si můžete koupit ZDE.
Zdroje obrázků: # #

4 komentáře:

  1. O téhle knize slyším poprvé, zní velmi mile a lákavě :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To ráda slyším. Určitě se na ni koukni, je zajímavá. :)

      Vymazat
  2. O knize jsem již slyšela na blogu a docela si ji chválila jedna holčina, obálka se mi líbí, přestože je vážně jednoduchá, ale to mám ráda :)
    Katy

    OdpovědětVymazat

Statistika blogu

Používá technologii služby Blogger.
Argyle Creme Template © by beKreaTief | Copyright © Začátek věčnosti